Klima se mění a posouvá se i mapa rizik, která nám hrozí při cestování. A týká se to i Chorvatska, kam každoročně cestují statisíce Čechů.
I když označení západonilská horečka zní značně exoticky, první člověk zemřel na tuto nemoc v Chorvatsku již v roce 2018. Nemoc si k nám ve stejném roce přivezlo několik Čechů. Přenášeči jsou komáři. Nebezpečné území se stále rozšiřuje. "Odhaduje se, že do roku 2080 bude více než miliarda lidí ohrožena také malárií, horečkou dengue, zika, chikungunya a mnoha dalšími nemocemi," varuje chorvatský Večernji list.
[chooze:article;value:507099]
Leishmanióza ohrožuje i děti a psy
Parazitolog Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy varuje, že by si lidé měli dát pozor na štípnutí komárem a používat například repelenty.
"Z hlediska cizopasníků se jižní Evropa od nás moc neliší. Snad jedinou výjimkou jsou prvoci z rodu Leishmania způsobující leishmaniózu. Česky se jim říká ničivka a jde vlastně o takové malé komárky, flebotule či koutule, kteří se na našem území nevyskytují," upozorňuje Votýpka.
"Flebotule nás nejen poštípe. Může nás i nakazit horečkou papatači či zmíněnou leishmaniózou. Ta je nebezpečná hlavně pro děti. A mohou se nakazit i naši domácí mazlíčci, včetně psů, kteří při nemoci trpí hlavně na slezinu a játra. Psi se často léčí dlouhé roky. Další lidé se ale od nemocného psa už nakazit nemohou," připomíná vědec.
[chooze:article;value:506760]
Leishmanióza může mít jen kožní projevy, jako jsou boláky či vřídky po těle. Ničivka útrobní ale poškodí i kosti a slezinu. Takové případy nicméně patří k výjimkám.
Flebotule se v průběhu let posouvají postupně na sever. I když zatím nebyly zaznamenány na našem území, v Německu, Rakousku či v Maďarsku se už posunuly blíž k našim hranicím.
Chorvatská klíšťata
Češi mají zkreslený pohled na základě domácích zkušeností. Očekávání, že budou na letní dovolené klíšťata znamenat větší hrozbu než u nás, jsou ale mylná. "To už je na jihu pravděpodobnější i nákaza zmíněnou západonilskou horečkou od komárů. Klíšťat je v Chorvatsku méně. Naše klíšťata obecná dominují spíše střední Evropě, na Balkáně ale mají klíšťata jiná," připomíná odborník z Přírodovědecké fakulty.
V okolí Jadranu spíše narazíme na takzvané hnědé psí klíště, a některá klíšťata z rodu hyalomma dokonce parazitují i na suchozemských želvách.
[chooze:article;value:506477]
Vodní cizopasníci
Vodní cizopasníci jsou specifičtí, silně vázaní na své hostitele a lidi neohrožují. Nebezpečí, které číhá v Jaderském moři, většinou Češi dobře znají. Jde hlavně o jedovaté medúzy či mořské ježky. "Zranění ostnem se velice špatně hojí. Nejhorší je, pokud se osten zlomí přímo v ráně, tak je složité ho vytáhnout. Každý, kdo plave ve vodě, to musel alespoň jednou za život poznat," připomíná vědec.
Balkánské zmije jsou jedovatější
Střetnutí s hadem je podobně jako u nás i v Chorvatsku nepříliš pravděpodobné, protože plazi se lidské společnosti spíše vyhýbají. A většinou si nás všimnou dříve než my jich. Proto se včas odplazí do bezpečí.
"Na Balkáně žije například jedna z nejhezčích evropských užovek. Nebezpečná je ale zmije růžkatá. Ta je mnohem jedovatější než ta, která žije u nás. Je větší a disponuje větší zásobou jedu. Nejaktivnější bývá v dubnu a v květnu. Češi tam cestují nejvíc od června, července. To už tak velké riziko uštknutí není," dodává Votýpka.
Chorvatsko se připravuje na jednu z nejrušnějších sezón za poslední roky (6/2022):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.