Ruční výroba skla je tak devátou řemeslnou technikou či tradicí, kterou má Česko na seznamu Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu). Spolu s ní je tam kupříkladu slovácký tanec verbuňk, který byl zapsaný jako první v roce 2005, sokolnictví, slovácké Jízdy králů, hlinecké masopustní průvody, loutkářství či naposledy loni zapsané vorařství.
A jeden zápis už má i tradiční české sklářství, na seznamu je výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel, která se dochovala ve firmě Rautis v Poniklé v Krkonoších.
[chooze:article;value:512014]
Česko podalo žádost o zápis společně s Francií, Finskem, Maďarskem, Španělskem a Německem. Tahounem byla Francie, u nás se na tříletém procesu podílely kromě ministerstva kultury jablonecké Muzeum skla a bižuterie, sklářské hutě, školy a profesní organizace.
V muzeu v Jablonci sledovali rozhodování v přímém přenosu z Afriky a hned na to bouchli šampaňské a rozkrojili velký dort v barvách botswanské vlajky.
Na rozdíl od jiných zemí zahrnuje naše sklářská výroba všechny techniky. Přípravu suroviny, foukání, broušení, rytí, výrobu bižuterie, malování a další. Zabývá se jimi na pět tisíc mistrů, řemeslníků či designérů.
Tradiční výroba skla je s Českem spojována od nepaměti a patříme v ní ke světové špičce. Kromě uznání a prestiže znamená zápis do seznamu UNESCO jistotu, že nezanikne a bude mít podporu. A určitě přibude i turistů, už léta přijíždí český um obdivovat nejen lidé z Evropy, ale i Asie.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.