V Česku se v souvislosti s prosincovým útokem střelce na filozofické fakultě diskutuje o změně zákona o zbraních a střelivu. V poledne by o tom měli poslanci i odborníci debatovat na bezpečnostním výboru Poslanecké sněmovny.
Podle bezpečnostního experta a bývalého náčelníka vojenské policie Otakara Foltýna ale není na razantní změny ve zbraňové legislativě vhodná chvíle. "Zrovna teď rozvířit nesmiřitelný boj mezi zastánci držení zbraní a pacifisty může znamenat vznik další kulturní války, kterou si nemůžeme dovolit," myslí si.
"Přimlouval bych se za to, abychom počkali na zchladnutí emocí a pak ten problém řešili racionálně," rozvedl svou myšlenku dále. Přiznal ale, že prostor pro změny v zákoně je. "V evropském průměru je česká úprava zbraňového zákona poměrně benevolentní," nechal se slyšet.
[chooze:article;value:536604]
Dodal také, že zpřísnění podmínek držení zbraní není ani teď na stole. "Co se v Parlamentu projednává, je nastavení některých právních institutů, které zvýší přehled o tom, kdo ty zbraně má, jako povinnost prodejců zbraní hlásit podezřelé nákupy, například velkého počtu zbraní najednou, přístup lékařů do registru zbraní a větší pravomoci pro policisty týkající se odebírání zbraní potenciálně nebezpečným lidem, kteří se hlásí k extremistům nebo vyhrožují na internetu," doplnil.
V Česku je asi 322 tisíc držitelů zbrojních průkazů, kteří dohromady vlastní přes milion zbraní. Na jednoho legálně ozbrojeného člověka tak připadají v průměru více než tři zbraně. "Lidí, kteří v České republice drží více než osm zbraní, je více než 25 tisíc," dodal Foltýn. Právě kvůli těmto vysokým číslům není podle něj možné mít podrobný přehled o psychickém stavu každého z nich, zvláště když už je teď psychiatrů nedostatek.
Zdůraznil ale, že vyšší počet zbraní ve společnosti neznamená nutně vyšší riziko útoků. "Finové nebo Švýcaři mají daleko více zbraní, a přitom s nimi nepáchají mnoho trestných činů," uvedl s tím, že je to dáno mimo jiné vysokým stupněm mezilidské důvěry a důvěry k institucím v těchto zemích.
Nebezpečnost člověka podle něj není možné určit ani podle toho, jaké zbraně vlastní. "Můžeme se bavit, který typ zbraní by měl být povolený, který ne, ale zrovna v případě střelby na filozofické fakultě byla většina lidí zavražděna pistolí, nikoliv tou dlouhou poloautomatickou zbraní se zaměřovačem, kterou střelec zranil tři lidi. Většinu z obětí postřílel z pistole, protože v tom omezeném prostoru uvnitř budovy byla bohužel praktičtější," vysvětlil.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.