Zatímco loni Čechy nejvíce zaměstnával covid, nyní se země podle odborníků nachází na prahu jiné epidemie: cukrovky 2. typu. V České republice aktuálně žije přes milion pacientů s cukrovkou. Každý rok diabetes propukne u dalších zhruba 30 tisíc lidí. Ve věku nad 65 let nemocí trpí každý třetí.
Lékaři odhadují, že do roku 2030 by mohlo žít v Česku až 1,3 milionu diabetiků. "Situace se dlouhodobě nevyvíjí vůbec dobře. Lidé tloustnou, s čímž souvisí přírůstek pacientů s cukrovkou 2. typu a s tím spojených přidružených onemocnění," upozorňuje vedoucí diabetologického centra Nemocnice České Budějovice Ondřej Vrtal.
Cukrovka, její příčiny a komplikace
Podle odborníka na cukrovku za neustálým nárůstem počtu pacientů stojí zejména špatná životospráva. "To je problém v celé České republice. Málo se hýbeme, máme velkou spotřebu vysoce energetických jídel, alkoholu, hlavně piva," vypočítává.
Další komplikací je, že řada pacientů zanedbává prevenci u praktického lékaře, a tak o své cukrovce dlouho ani neví. Do nemocnice pak často Čechy přivádí úplně jiný zdravotní problém – například covid-19, jenž diabetiky ohrožuje výrazně více. V roce 2021 u nich byl dokonce nejčastější příčinou úmrtí.
Cukrovka s sebou přináší celou řadu komplikací. Nemoc ničí kardiovaskulární systém, ohrožuje ledviny a škodí i nervům – proto se diabetikům horší zrak nebo trpí tzv. neuropatií, tedy odumíráním nervů v nohou. "Diabetici mají výrazně vyšší riziko srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody a na tyto komplikace také častěji umírají. Cukrovka je v Česku nejčastější důvod slepoty, potřeby dialýzy v důsledku selhání ledvin nebo neúrazové amputace dolní končetiny u takzvané diabetické nohy," varuje Vrtal.
[chooze:article;value:476725]
Léčba cukrovky
Než lékaři začnou předepisovat léky, snaží se vždy pacienty nejprve přesvědčit k fyzické aktivitě a úpravě jídelníčku. "S tím máme u nás v nemocnici obecně problém, pacienti nechtějí dodržovat ani základní režimová opatření," upozorňuje odborník.
Pokud opatření nezaberou, existuje hned několik možností terapie včetně moderní léčby pomocí tzv. gliflozinů. Účinné preparáty léčí cukrovku, ale také pomáhají pacientům zhubnout, snižují riziko kardiovaskulárních komplikací a poškození ledvin.
I přesto se zatím tyto léky dostanou pouze asi k 10 % diabetiků. Důvodem jsou takzvaná preskripční omezení, která určují, v jakém stavu musí pacient být, aby jeho léky zdravotní pojišťovny uhradily. Omezení jsou podle lékařů v Česku nastavena příliš přísně, což znemožňuje předepisovat moderní léčbu včas a ochránit tím pacienty před následnými potížemi.
[chooze:article;value:477342]
Transplantace
Pokud diabetes výrazně poškodí ledviny, nabízí se pacientům jen dvě možnosti léčby – dialýza, nebo transplantace. Při transplantaci lékaři diabetikům 1. typu voperují kromě ledviny také slinivku, která u nich již neplní svou původní funkci. Živých dárců, od kterých jsou transplantace úspěšnější než od zemřelých, je však stále málo.
Ročně lékaři transplantují darovanou ledvinu se slinivkou průměrně 36 lidem. Pacient musí před plánovanou operací podstoupit řadu vyšetření, aby se potvrdilo, že je pro něj transplantace orgánů vhodná. "Musíme vyloučit infekce, problémy se srdcem nebo onkologické onemocnění. Cílem je, aby pacient k transplantaci přistupoval v co možná nejlepším zdravotním stavu a ideálně ještě předtím, než podstoupí dialýzu. Vhodný dárce se obvykle najde do jednoho roku, v některých krevních skupinách je ale nyní čekání delší," upozorňuje lékařka Radomíra Kožnarová z Centra diabetologie IKEM v Praze.
Specialisté se shodují na tom, že léčbu pacientů s diabetem 1. typu a poškozením ledvin nejvíce brzdí nedostatek dárců. Nyní v registru na transplantaci čeká 54 nemocných. Zatímco slinivku lidé vždy získají od zemřelého dárce, ledvinu jim může věnovat i jejich blízký.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.