Ve zprávě pro Evropskou komisi finský politik doporučuje několik kroků, které by Evropská unie měla udělat pro případy krize. "Podporovat cíl 72hodinové soběstačnosti prostřednictvím koordinovaných informačních kampaní. EU by se měla zaměřit na zajištění toho, aby domácnosti v celé EU byly připraveny na minimálně 72hodinovou základní soběstačnost v různých typech nouzových situací a s ohledem na rozdíly mezi jednotlivými státy," zní jedno z doporučení.
Niinistö tvrdí, že se tím sám řídí. "Těchto 72 hodin není žádný nový vynález. To by nemělo být chápáno, jako že hrozí agrese. Přírodní katastrofy jsou také dost náročné, toho nejhoršího jsme zatím byli ušetřeni. Pandemie nás také naučila, že lidé nemohou ovládat všechno," uvedl pro web is.fi.
Ve zprávě je jedním ze scénářů možnost přímého střetu Ruska a Severoatlantické aliance. "Experti varují, že silně nepřátelské a přezbrojené Rusko by mohlo otestovat NATO. To by se mohlo dokonce zhmotnit jako vojenský útok na území spojence NATO a země EU," píše se mimo jiné ve zprávě.
[chooze:article;value:581919]
Úmyslně ale bývalý finský prezident nemluví o třetí světové válce. "Pokud však samozřejmě začnou Rusko a NATO proti sobě používat zbraně, bude to mimořádně vážná situace," poznamenal.
Zvýraznit se podle něj proto musí role Evropy v NATO. "O tom, že bychom ji řídili sami, nemůže být řeč. Jsem přesvědčený, že státy zůstanou jak v NATO, tak v evropských strukturách NATO, ale může se stát, že je mezinárodní situace donutí věnovat pozornost jinam. To je pak třeba pochopit," podotkl.
Před Ruskem varuje i BIS (9/2024):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.