Ruské raketové a dronové útoky jsou intenzivnější než ze začátku války, píše Business Insider, který se odkazuje na novou analýzu amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Nejbrutálnějším měsícem od začátku konfliktu byl letošní srpen, kdy bylo provedeno 1 110 raketových útoků. Například v lednu 2023 to bylo 213 útoků, v srpnu téhož roku 324. V lednu 2024 to stouplo na 677.
Trendem ale není permanentní nárůst, analýza odhalila velké výkyvy mezi jednotlivými obdobími. "Zaznamenali jsme 17 dní, kdy vypálení raket přesáhlo číslo 82 za jediný den. Tyto dny s vysokou intenzitou útoků odpovídají konkrétním vojenským operacím, strategickým ofenzivám nebo reakcím na kritický vývoj na bojišti," uvádí autoři analýzy.
V prvním roce války podle odborníků Moskva tolik neničila ukrajinskou infrastrukturu. To podle nich mohlo být záměrné, je možné, že Moskva chtěla získat co nejvíc neponičeného ukrajinského území. Připouštějí ale, že to mohlo být následkem špatného velení. Zejména letos jsou naopak škody masivní.
[chooze:article;value:582475]
"Trvale vysoké úrovně útoků odpovídají snaze Ruska zničit ukrajinskou kritickou infrastrukturu jako prostředku nátlaku na Kyjev, aby ukončil válku," uvádí experti z CSIS.
Údaje o počtu útoků vedou k poměrně jasnému závěru. Pokud si Rusko dokáže udržet vojenskou kapacitu, která mu umožňuje trvale vysokou intenzitu útoků, není ve válce samo. "Udržování takové úrovně svědčí o logistické podpoře ze strany zemí, jako je Írán, Severní Korea a Čína," konstatovali experti. Západní země by podle nich měly podniknout více kroků, aby omezily jejich schopnost doplňovat ruský arzenál.
Ani Čína, ani Írán dosud nepotvrdily, že by válku na Ukrajině podporovaly, natož aby přiznaly, že jsou do ní nepřímo zapojené. U KLDR se situace změnila spolu s posláním vojenských jednotek na pomoc ruské armádě. Ačkoliv už se hovoří o prvních střetech mezi severokorejskými a ukrajinskými jednotkami, o nasazení Kimových mužů se toho stále mnoho neví. Například jejich počet se pouze odhaduje, a to na 12 tisíc, uvádí jihokorejská agentura Yonhap.
Nejasná je také podpora Putinova velkého spojence Alexandra Lukašenka. Běloruský diktátor našlapuje opatrně. Například při nedávném projevu ubezpečil sousední země, že přes jeho území Rusko na země NATO útočit nebude. Už loni ale Putin oznámil, že na běloruském území rozmístí ruské jaderné zbraně.
Více o prvních střetech mezi severokorejskými a ukrajinskými vojáky se dozvíte v rozhovoru TN Live s bezpečnostním expertem Oldřichem Burešem:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.