Rodiče mnohdy podle lékařů nechtějí děti omlouvat ze školy nebo si brát volno z práce, a tak jejich zdravotní stav řeší až o víkendu – na pohotovosti. "Často se to vede i tak, že se jde z vycházky, případně z nákupu a při té příležitosti se zastavíme jen tak přeposlechnout dítě, které už dva až tři týdny vykazuje nějaké známky infektu," popisuje situaci primářka v plzeňské Nemocnici u Sv. Jiří Daniela Bouzková.
"Na pohotovost přichází dítě, které ten lékař nikdy v životě neviděl. Pokud je ten stav na hraně, tak je možné, že tento lékař nasadí antibiotika, byť by u svého dítěte, které zná, ještě čekal," dodala Alena Šebková, členka předsednictva České lékařské společnosti.
[chooze:article;value:595772]
Přestože pohotovost neslouží jako prodloužená ordinace praktického lékaře, ta plzeňská o víkendu řešila zhruba padesát procent případů, které by počkaly. "Část rodičů sem přichází z toho důvodu, aby antibiotika už konečně dostali, protože si myslí, že to to dítě zachrání, když mají virózu," vysvětluje Daniela Bouzková.
Lékaři předepisují antibiotika i kvůli nárůstu počtu zápalů plic od jara loňského roku. "Jsou to většinou rozsáhlé nálezy rentgenové, takže tam si opravdu málokdo troufne nechat dítě bez antibiotik," dodala Alena Šebková.
"Antibiotika, která vybíjí přirozenou střevní mikroflóru, zadělávají na problém, protože střevní mikroflóra zdravá je základ zdravé imunity," poznamenal imunolog Ondřej Rybníček. Dlouhodobé užívání antibiotik může mít u dětí vliv třeba na kvalitu zubů.
[chooze:article;value:595028]
Velkým problémem je nadměrné užívání antibiotik. Jsou pacienti, kteří je vyžadují od lékaře na běžné nachlazení, a jsou i lékaři, kteří je na takové nemoci běžně předepisují. Bakterie se ale stávají odolnějšími a na antibiotika nereagují. Mluví se o takzvané rezistenci. V souvislosti s tím umírá na světě kolem milionu lidí ročně. Do roku 2050 to má být až desetinásobek.
Antibiotika zabírají na bakteriální nemoci, ne ty virové. Přesto je někteří pacienti vyžadují při každé návštěvě a lékaři je předepisují. "Jsou lidé, kteří je vyžadují. Ale zase jsou na druhou stranu lidé, kteří, když jsou antibiotika indikovaná, tak je za žádnou cenu nechtějí. Oba extrémy jsou špatně," říká praktický lékař Cyril Mucha.
Podle odborníků už neplatí, že by se antibiotika měla za každou cenu dobrat. "Výsledky studií ukázaly, že doporučené doby braní antibiotik na některé diagnózy se dají individualizovat. To znamená, že ne každý musí to antibiotikum brát nebo dobírat," dodal epidemiolog Petr Smejkal.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.