Borise Pistoriuse ze Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) jmenoval v úterý německý kancléř Olaf Scholz novým ministrem obrany. Pro mnohé to bylo překvapení.
"Jeho jméno ani nepatřilo k těm, o kterých se v médiích a odborné veřejnosti v posledních dnech spekulovalo. I když jsou Scholz a Pistorius straničtí kolegové, mají poměrně rozdílný politický styl a jsou také bývalí rivalové v konkurenci o předsednictví strany," okomentovala politoložka a ředitelka pražské kanceláře Henrich-Böll-Stiftung Adéla Jurečková.
Pistorius nahradil stranickou kolegyni Christine Lambrechtovou. Bývalá ministryně obrany čelila kritice za neschopnost zlepšit zásobování a úroveň vybavení německé armády i kvůli vojenské pomoci pro Ukrajinu, kdy, jak podotkl německý portál DW, byla proti posílání těžkých zbraní.
"Boris Pistorius je známý svým přímým a otevřeným stylem komunikace, takže se dá očekávat, že bude patřit k těm výraznějším ministrům současné vlády. Je to zkušený politik a na základě jeho dosavadního působení v politice se dá říct, že je to pragmatik, který se nebojí zastávat postoje, které mohou být i některým jeho stranickým kolegům proti srsti," shrnula Jurečková.
Dvaašedesátiletý Pistorius je vystudovaný právník, krátce působil jako advokát. Do SPD vstoupil v 16 letech. "Zkušenosti z komunální politiky sbíral jako starosta Osnabrücku a od roku 2013 působil jako ministr vnitra v zemské vládě druhé největší německé spolkové země Dolní Sasko, v jejímž parlamentu také zasedl jako poslanec. Jako dlouholetý ministr vnitra má k tématu bezpečnosti blízko, což by mu v nové pozici mělo pomoct," přiblížila Jurečková.
[chooze:article;value:484725]
Vojenská pomoc pro Ukrajinu
Velkou otázkou je, jak se Pistorius postaví k vojenské pomoci pro Ukrajinu. Vzrůstá totiž mezinárodní tlak na Německo, aby povolilo třetím zemím poskytnutí německých tanků Leopard 2 ukrajinské armádě. Německo si totiž při prodeji tanků do zahraničí vymohlo, že jejich případné přeprodání nebo poskytnutí třetím zemím musí být podpořeno jeho souhlasem.
Na jednu stranu byl Pistorius proti sankcím namířeným na Rusko, namítal, že ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi neuškodí, ale poškodí německou ekonomiku. Na druhou stranu se ale podle Jurečkové staví jasně na ukrajinskou stranu.
"Schvaluje její podporu ze zahraničí, aby mohla získat obsazená území znovu pod svou kontrolu. Kromě toho veřejně prohlásil, že 'Ukrajina musí válku vyhrát'. Dveře k budoucímu obnovení spolupráce s Ruskem po skončení války a Putinovy nadvlády ale Pistorius podle svých slov úplně zavírat nechce," popsala Jurečková.
[chooze:article;value:483892]
Co mohou Němci na Ukrajinu poslat
Co se dodávek zbraní z Německa pro Ukrajinu týče, otázka tanků Leopard 2 je sice nejaktuálnější, nicméně to není jediné vybavení, které by proti ruské agresi pomohlo.
"K tankům Leopard jsou potřeba podpůrná vozidla, nějaká už Ukrajinci dostali, už mají například vyprošťovací a mostní tanky. Potom by asi chtěli další systémy Gepard, což jsou samohybné protiletadlové systémy se 35milimetrovými kanóny, to je také užitečné. Pak další kusy toho, co už Ukrajinci mají teď, tedy systémy protivzdušné obrany Iris-T SLM či salvové raketomety MARS, což je německá verze raketometu LRMS," vyjmenoval bezpečnostní analytik Lukáš Visingr. Na Ukrajinu dále míří třeba houfnice PzH 2000.
Pokud by Němci povolili dovoz Leopardů 2 na Ukrajinu, podle Visingra už ukrajinské vedení informovalo, že by je mohlo dostávat od pěti států: "Okamžitě je přislíbili Poláci a Finové, dále by to mohli být Španělé a Dánové." Který stát by mohl být tím pátým, je otázka. Více si o tancích Leopard 2 pro Ukrajinu můžete přečíst v tomto článku na TN.cz.
Jak to bude s německou armádou
Další otázkou je stav německé armády. Podle Jurečkové by neměl být pro Pistoriuse problém, aby si získal její důvěru. "Jestli to bude stačit k tomu, aby byl úspěšným ministrem obrany, se ještě uvidí. Čekají na něj totiž velké úkoly, na kterých si už několik jeho předchůdkyň a předchůdců vylámalo zuby. Kromě největší výzvy, kterou představuje válka na Ukrajině, k nim patří i modernizace armády a správné nastavení toho, jak naložit se zvláštním zbrojním fondem ve výši 100 miliard eur (asi 2,4 bilionu korun, pozn. red.), který německá vláda pro armádu schválila," uvedla.
Podívejte se na prosincovou reportáž TV Nova ohledně armádní pomoci pro Ukrajinu od USA:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.