Angličtina
Od příštího roku bude na všech školách angličtina už od první třídy povinným předmětem. Jak Bek upozornil, rozhodnutí padlo kvůli tomu, že se s cizím jazykem v Česku začíná ve srovnání s jinými evropskými, hlavně severskými a západními, zeměmi později. Z toho pak vyplývají i horší výsledky ve srovnání jazykových dovedností.
"Proto jsme si stanovili za cíl se srovnat s vyspělejší částí Evropy. Zatím je to tak, že tu nižší úroveň má nastavenou střed a jih, případně jihovýchod Evropy. A také jsme se podívali na čísla, která ukazují, že přestože to nebylo povinné, tak zhruba polovina škol už učí dneska angličtinu od první třídy. Takže ta změna není úplná revoluce, je to spíš pokračování v trendu," řekl Bek.
Dřívější start výuky angličtiny s sebou nese také personální nároky. "Ale já se té situace úplně neobávám. Vyučovat angličtinu v první, ve druhé třídě nemusí vystudovaný anglista, který napsal svoji diplomovou práci o Shakespearovi. To musí někdo, kdo slušně umí anglicky, ale zároveň umí pracovat s těmi nejmenšími dětmi, a to řada našich elementaristů (učitelé na I. stupni základní školy, pozn. red.), kteří studovali už v tom novém systému od 90. let, umí," vyjasnil Bek.
[chooze:article;value:602292]
Matematika
Změny ve školství se mají dotknout i matematiky. Bek řekl, že u matematiky existuje podobně jako u cizích jazyků mezinárodní referenční rámec, díky kterému lze zjistit, jaké úrovně dosahují děti v 15 letech.
"Je to tak, že u nás jsme v těch mezinárodních srovnáních na tom s matematikou docela dobře. Byť bychom na tom vždycky mohli být lépe, ale ukázalo se, že první verze návrhu nového vzdělávacího programu trochu slevovala z té úrovně. Proto jsme rozhodli, že se máme vrátit zpátky na tu úroveň, která zase snese srovnání s těmi nejlepšími vzdělávacími systémy kolem nás," okomentoval Bek.
"Ten výsledek je nastaven tak, že nás to staví na úroveň s těmi zeměmi, se kterými si budou děti jednou konkurovat. Protože v řadě profesí dnes funguje víceméně globální konkurence o ty dobré pozice. Takže já jsem přesvědčený o tom, že musíme nastavovat ty výstupní úrovně tak, aby děti i za deset dvacet let měly na trhu práce srovnatelné podmínky třeba s dětmi z Pobaltí, ze Skandinávie, z Německa nebo z Francie," dodal.
[chooze:article;value:603231]
Umělá inteligence
Do školství by se měla dostat také umělá inteligence. Bekova představa je, že by pomáhala třeba s výukou cizího jazyka. "To je oblast, ve které se nástup umělé inteligence projevuje velmi rychle. Dneska některé placené softwary na výuku jazyků vám poskytnou úplně skvělou podporu, určitě lepší než jsem měl já ve škole, když jsem se učil cizím jazykům, kde ještě po staru musela paní učitelka opravit každé naše cvičení, každý překlad, každému opravovala výslovnost. Tohle všechno dneska dokáže software využívající umělou inteligenci," uvedl.
Tyto změny by měly školy využívat od školního roku 2027/2028. "Od toho nejbližšího školního roku začne pilotní ověřování toho vzdělávacího programu v některých školách a na základě té zkušenosti pak určitě ještě ministerstvo školství rozhodne třeba o nějakých úpravách, tak abychom zhodnotili právě ten test, ke kterému dojde v realitě škol. Ale některá opatření, která jsou tam dneska zakotvena, mají odloženou účinnost. Tak třeba v případě výuky druhého cizího jazyka se tam počítá s tím, že nová pravidla naplno začnou platit až za deset let," vyložil Bek. Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.