Debata začala fotkou na twitteru s komentářem od uživatele Davida: "Malý plot a hned za ním ještě obří plot. Nedejbože, aby snad někdo nahlédl dovnitř!" Jedná se o jeden z domů v Praze.
Malý plot a hned za ním ještě obří plot. Nedejbože, aby snad někdo nahlédl dovnitř! pic.twitter.com/2sW7WyoRgU
— David Antoš ? (@jilm) May 11, 2023
Mnohým lidem v komentářích vadí, že má někdo potřebu jim nahlížet za plot. "To prostě nemůžete myslet vážně. Vy se snažíte omezit svobodu člověka si na svém pozemku postavit plot a ospravedlňujete to tím, že vám omezuje svobodu mu čumět na pozemek? Vy jste nemocný člověk," reagoval René.
"Ten plot jde vidět zvenku, má tedy na okolí vliv. Ten pohled na ten dům nepatří tomu člověku. Já jsem pro svobodu, ale svoboda není tak jednoduchá, jak říkáte. Vaše rozhodnutí, byť na vlastním pozemku, ovlivňuje svobodu ostatních. To je fakt," napsal Renému Lubomír.
Jak upozornil ale jeden z diskutujících, ve skutečnosti se nejedná o vysoký plot, ale o opěrnou zeď, na které rostou túje. Pozemek se totiž nachází ve svahu.
Na ploty do určité velikosti platí jen ohlašovací povinnost, na vyšší ploty je zase potřeba stavební povolení. Obecně jde v diskuzi ale o to, jak velkou svobodu má mít vlastník s nakládáním té části své nemovitosti, která je na hranici veřejného prostoru, a tím pádem jej i spoluvytváří.
[chooze:article;value:492288]
Redakce TN.cz proto oslovila architekta Pavla Řiháka z MAPPA Ostrava, který působí i jako vysokoškolský pedagog. "Pokud se shodneme na tom, že hlavním zájmem obce je ochrana veřejného prostoru, tak se musíme bavit o tom, co do toho veřejného prostoru patří. Tedy jak vypadají ulice, jestli tam mají být stromy, nebo jenom vozovka, co chodník či cyklostezka nebo zařízení na zadržování dešťové vody, jak řešit parkování. Měli bychom si ale také říkat, jak se ty zastavitelné plochy v tom veřejném prostoru tváří. To není jen stavba samotného domu, ale i ostatní objekty, jako je plot do ulice," vysvětlil Řihák.
"To ale samozřejmě neznamená, že nejsou místa, kde je naprosto regulérní mít tříapůlmetrový plot, protože dotváří charakter území, třeba jihočeská vesnice s bránami u vjezdu na pozemek, kde takový plot navazuje na zástavbu," doplnil Řihák.
Ideální je podle něj situace, kdy by stavební předpisy na svém území určovala volená samospráva. "Tím si město řekne, že chce buď určitý typ plotu, nebo vyjmenuje obecné vlastnosti. Tím si může regulovat výstavbu podle poptávky, kultury města a podobně," vysvětlil.
[chooze:poll;value:467a94df19e432fb50a6a76c6bc375d5ff2d5832;layout:tn_nova]
V Hradci Králové skončil sousedský spor pokusem o vraždu. Agresor je ve vazbě (04/2021):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.