V pátek na tiskové konferenci oznámila Českomoravská konfederace odborových svazů své požadavky ohledně navýšení minimální mzdy. Současná minimální mzda 17 300 Kč je podle odborářů "pekelně nízká". Zvýšení proto navrhují rovnou dvakrát.
První navýšení by podle návrhu odborářů mělo přijít ještě letos, kdy by se minimální mzda zvedla o tisíc korun. Dosahovala by tak částky 18 300 korun. Naposledy se přitom zvyšovala o 1 100 korun k 1. lednu letošního roku.
[chooze:article;value:493407]
"Ten požadavek od 1. července roku 2023 je 50 korun za pracovní den, takže za jeden měsíc je to pouhých tisíc korun. To opravdu není žádná velká hodnota. Je to malá hodnota toho, aby zaměstnanci, kteří poctivě pracují, mohli za tu minimální mzdu alespoň vyžít," argumentoval odborář Josef Středula.
Druhé navýšení mzdy požadují odboráři od 1. ledna 2024. Tehdy by se podle nich měla zvýšit o dalších 1 200 korun a dosáhnout tak částky 19 500. Celkově by se tak na základě jejich návrhu měla minimální mzda zvednout o 2 200 korun.
[chooze:poll;value:3df6e66c43a6cc9fae95af29ccf4f033022529a0]
Názory ekonomů na návrh ČMKOS se různí. Například podle ekonoma Dominika Stroukala je navyšování mezd obecně špatné. "K řešení sociální politiky máme jiné a lepší nástroje. Minimální mzda není nic, co by vláda měla používat k tomu, aby zvyšovala životní úroveň lidí," tvrdí.
Lepší cestou by podle něj byly zacílené sociální dávky. Výše mzdy by se pak měla samovolně odvíjet od situace na trhu práce. "Nesnažme se dělat zásahy do trhu práce přes minimální mzdu a nechme ho fungovat. Když bude nezaměstnanost nízká, mzdy se budou šponovat nahoru. To dnes vidíme, že mzdy i přes vysokou inflaci rostou. A to jen proto, že máme nízkou nezaměstnanost, ne kvůli minimální mzdě," vysvětlil.
[chooze:article;value:484084]
Oproti tomu ekonom Štěpán Křeček s růstem mezd souhlasí. Nešel by však po stejné cestě, jakou navrhují odboráři. "Určitě je potřeba, aby docházelo k růstu mezd, protože žijeme v době velice vysoké inflace, která snižuje životní úroveň lidí. Právě růstem mezd můžeme odmazat část zdražení, které doléhá na zaměstnance a zvláště pak na ty, kteří mají nízké ohodnocení," myslí si Křeček.
Samotné navýšení ale nesmí být vyšší než inflace. Letos by navíc podle Křečka k navyšování minimální mzdy nemuselo docházet vůbec. Pokud by k tomu ale letos i tak došlo, mělo by to být v řádu několika stokorun.
"V letošním roce je možné přidat několik stokorun na minimální mzdě a v dalším roce se můžeme bavit také o vyšších jednotkách stokorun. Jestli odbory hovoří o částce 2 200 korun, tak já si myslím, že celková částka by se měla pohybovat spíše mezi 1 200 až 1 400 korunami," tvrdí Křeček.
[chooze:article;value:500619]
Podle Středuly se ale hodně argumentuje i zavedením systému zaručených tarifů, který stanovuje výši platu. "Jsou v Německu, na Slovensku, v Rakousku a jsou to úplně jiné částky," řekl. "Určitě jste zachytili, že Německo zvažuje navýšení minimální hodinové mzdy z 12 euro na 14 euro. To je obrovský skok. Česká minimální mzda je okolo 4 euro na hodinu," pokračoval.
Situace je proto podle odborářů vážná. Navýšení tak požadují zejména pro odborné profese, jako je průvodce s tlumočníkem, všeobecná zdravotní sestra, speciální pedagog i finanční poradce. "Když je člověk specialistou oboru, tak by to odměňování měl mít adekvátní," argumentoval Středula.
Ministr o mzdách vysokoškolských učitelů: Opatření od státu nestačí. Školy se musí zapojit také:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.