Šití pro bratra Miloše…….

Mé milé.
Můj bratr jel na návštěvu na druhý konec republiky a že prý mu mám „něco“ ušít, aby nejel s prázdnou…….
Viděl u mne ušité peněženky a tašku s padajícími kostkami v černo bílém provedení…….*** tu ***
Odvezl si 4 peněženky a tašku v modrém.
Jedna peněženka s taškou se prochází po Mnichově a další peněženka v Londýně…….

Peněženka v malém provedení :

Tato je už větší a také v modrém :
Jedna s růžičkami a okolním vyšíváním :
A také jedna s notami a houslemi :
Taška s padajícími kostkami – vnitřní kapsy :
Zapínání :
Otevřená :
Zavřená vnitřní klopa :
Zadní strana tašky :
A taška ze předu a zapnutá :
Mé milé opatrujte se, užívejte krásného léta
a těším se na vás příště…….

Tašky…….

Mé milé,
vloni před vánoci jsem šila na požádání tašky. 
Chtěla čtyři a přinesla návrh, jaké by měly být a už ve dveřích mi říkala za jakou cenu je koupí……. 
No budiž – pětistovku za každou z prvních dvou, mi hned nechala na stole……
Celkem jsem se divila té rychlosti s penězi…….
Říkala jsem si – tak fajn – sice času moc nebylo…….
První dvě tašky – červenou se srdíčky a zelenou s drobným bílým kvítkem, byly ušity do termínu, který požadovala…….
Druhé dvě tašky – také zelenou s kvítky a fialou, na které si materiál vybrala z mého látkového sysliště, byly také ušity do termínu, který požadovala, ale ty si už nevyzvedla…….
A navíc i na moje sms zprávy neodpověděla, natož, aby mi napsala, že je prostě nechce či proč je nechce…….
Moje špatná zkušenost – nevadí, nevadí…….
Třeba se budou líbit někomu jinému…….
A cena je stále stejná……. 
Kosmetické taštičky – červené jsem darovala a zelené mám doma…….
Trochu je dozdobím, aby přeci jenom nebyly tak strohé a pak co s nimi??
Tak to nevím, třeba se také někomu budou líbit…….

Mějte se pohodově.
Všechny Vás moc zdravím a těším se zase příště…….

Praha…….

Mé milé, 
během každého roku – 
tedy skoro každého v poslední době
 – mám potřebu se projít po Karlově mostě a přilehlých uličkách. 
Pokoukat po Kampě a kouknout i na Staromák…….
Načichnout tím lidským hemžením a krásou prostředí řeky i okolí…….
Vím, že je spousty krásných měst a v nich a nejen v nich, 
spoustu nádherných památek a spoustu přátelských lidí,
ale tato Praha je jen jedna…….
Mám moc ráda vodu a lodě na ní a jedním mým snem je,
 se projet na lodi, ale ne jen kousek, ale třeba pár dní…….
Pár dní, aspoň deset či patnáct, se kochat z lodi přírodou okolo řek…….

PPM Praha…….

Mé milé,
moc ráda se vracím k pražským výstavám patchworku.
Letošní se uskutečnila na začátku dubna a jak vím, spoustu z vás si ji nenechalo ujít.
Bylo se na co dívat.
Moc se mi líbil quilt – Tančící dům – skvělá práce…..

Skloubení háčkovaných deček s bavlněnou látkou je také zajímavé pojetí a nápad…….

Množství kousíčků sešitých do vzoru srubu……
Poskládáním maličkých kousků vznikl nádherný les…….

Víla s průhlednými křídly…….

Město

Květ

A některé ostatní krásky…….

Skutečně se bylo na co dívat a inspirace koukala z každé práce…….
Mějte krásné a slunečné dny.

Čas letí jako splašený…….

Ano. Čas mi letí jako splašený – je to něco málo pět měsíců co jsem tu nebyla, nooo byla, občas se kouknout…….
„Nějak“ jsem tu odmlku potřebovala…….
Nebylo na nic chuť, žádný vnitřní podmět, žádný myšlenkový zájem o cokoli, nápady se vypařily a slova do příspěvků se neobjevovala……
Asi apatie či vyhoření, nešťastnost, ztráta vnitřní radosti ze života – nevím co…….

Sice nemohu říci, že se nic nedělo, ba naopak, bylo toho celkem hodně.

Ale v první řadě chci poděkovat vám všem, kteří jste ke mně na blog nahlížely,
přesto, že tu nové příspěvky chyběly……..
VÁM VŠEM DĚKUJI ZA PŘÍZEŇ
V minulém příspěvku jsem psala o návštěvách sousedovic kocourka. Byl u mě celkem celou zimu. Občas šel ven, ale zase se vracel nabaštit a vyspat v teple. Už byl u mě i na noc – prostě neodcházel a pokud ano, tak jen na dvoreček a na plot, pak se zase vracel zpět ke mně domů.
Bylo mi to celkem divné, že se o něho nikdo ze sousedů nezajímá a víte co jsem se dozvěděla, že se sousedka odstěhovala. Po nějakém jarním čase – telefon – a že mám jejího kocoura. Říkám, že mám a ona na to, že ho chce zpátky – říkám, že ano, ale jak je možné, že se odstěhovala a o kocourka nejevila žádný zájem a ona mi s přehledem, pravděpodobně jí vlastním, povídá: No, já jsem vám ho dobrovolně půjčila. 
Musím se přiznat, že mě to porazilo a ztratila jsem zájem o jakýkoliv dialog s touto paní…………
No nic, hlavně, že kocour byl v pohodě, měl teplo a granule a vše co potřeboval……

Dnes už mám svého kocouřího chlupáče, ale o tom až někdy příště…….

Do konce dubna jsem dokladovala…….
Výstavu v Praze jsem stihla a zachovala si svou tradici, že na každou výstavu PPM si ušiji novou tašku…….
Mladší syn jel na jednání do Prahy a do Olomouce a vzal mě sebou. Prahu jsem si hezky prošla a Olomouc, kde jsem už dlouho nebyla, krásně užila…….

Ušila polštáře pro bratra Miloše, s vnučkou navštěvovala kavárničku s dílnou v Pardubicích.
Akce na Babiččiným dvorečku v Licibořicích, kde působím jako babička Jarmilka, byly moc pěkná změna a krásný začátek letních her s dětmi návštěvníků…….

A v červnu jsem pomáhala staršímu synovi, což znamenalo skoro celé dny mimo domov…….

Taška na výstavu PPM v Praze – poprvé jsem zkoušela šití bargella, ale jen na vrchní části tašky……

Mé milé,
mějte se krásně a pohodově a těším se příště – určitě mnohem dříve než…….

Přivezla jsem si chlupaté miminko…….

Kartouzský kocourek – Cooper…….
 Malé, chlupaté, něco přes tři měsíce, zvědavé miminko…….
 
 
 
 Se muckáme,,,,,,,
 
Polední odpočinek…….
 
A pak trochu hry…….
 
Vyhřívání se na sluníčku…….
 
 Cooper v novém pelíšku…….
 
 Cooper pomáhá při třídění papírů…….
 Cooper pomáhá při šití peněženky…….
 Cooper popmáhá při žehlení…….
 Cooper pomáhá při úklidu odstřižků papíru…….
 Kontrola, zda vše správně rovnám…….
 Zvědavý Cooper…….