Zatímco meteorologické jaro startuje 1. března, to astronomické letos začíná 20. března. O vegetačním jaru hovoříme, pokud se průměrné denní teploty pohybují od 5 do 15 °C.
Meteorologické jaro odstartovalo na celém území Česka mrazem. V Liberci bylo v minimech −9,5 °C, v Českých Budějovicích −6,3 °C, v Praze-Ruzyni −6 °C, v Karlových Varech −6,5 °C, v Českých Budějovicích −6,5 °C, v Ostravě k −4,8 °C, na stanici Kořenov-Jizerka teplota klesala k −22 °C a na stanici Kořenov-Jizerka-rašeliniště k −23 °C.
Navzdory ranním mrazům ale letos bude první meteorologický jarní den zalitý sluncem. Délka slunečního svitu se bude pohybovat až kolem 10 hodin. Po rozpuštění ranních mrznoucích mlh bude jasno. Počasí u nás bude i nadále pod vlivem výběžku vyššího tlaku vzduchu se středem nad Velkou Británií. Odpolední teploty se budou pohybovat mezi 4 až 8 °C.
Podobné teploty jako letos přinesl začátek března vloni nebo v roce 2021, naopak v roce 2018 byl 1. března ledový den, kdy se ani nejvyšší odpolední teploty nedostaly nad bod mrazu. V roce 2012 se nejvyšší odpolední teploty šplhaly k 15 °C.
S jarním obdobím máme spojenou prodlužující se délku bílého dne i slunečního svitu a nárůst teplot vzduchu. Doposud nejvyšší naměřená březnová teplota dosahuje letních hodnot. V Mělníku bylo 22. března 1927 26,2 °C, extrémně vysoké teploty přinesl i závěr března 1989 nebo 1968 – také tehdy nejvyšší odpolední teploty stoupaly na letní hodnoty.
[chooze:article;value:492439]
Co predikují sezonní výhledy počasí?
Podle sezonního výhledu centra NCEP by měl být letošní březen i duben ve střední Evropě teplotně spíše normální, až v květnu počítají s výraznější kladnou teplotní odchylkou od dlouhodobého normálu.
Průměrná březnová teplota je 3,2 °C, dubnová 8,5 °C a v květnu narůstá na 13 °C. Vypadá to tedy, že nárůst teplot vzduchu bude jen pozvolný a že si užijeme jarní počasí. Ani srážkově by neměly být významnější odchylky od dlouhodobých normálů – vloni byl extrémně suchý březen, kdy spadlo pouze 35 % dlouhodobého normálu, který je 46 milimetrů.
Průměrné srážkové úhrny v dubnu jsou 39 milimetrů a v květnu 70 milimetrů.
S jarem budou narůstat koncentrace alergenů v ovzduší
Pyly jsou největší znečišťovatelé ovzduší v letním půlroce. Nejvíce pylů je za teplého, suchého a větrného počasí. Naopak déšť dokáže pylové částice z ovzduší alespoň na chvíli vymýt. Proto by se alergici do přírody měli vydávat hned po dešti. Nejvíce agresivní jsou pylová zrna před bouřkou, kdy dochází k jejich praskání a k uvolnění alergenů do ovzduší. Nepříjemná je i křížová alergie – alergeny některých pylů a potravin jsou si tak podobné, že je imunitní systém nedokáže rozlišit. Pokud jste například alergičtí na pyl břízy, zřejmě budete citliví i na některé druhy jablek. Pylová sezona se u nás plně rozjíždí během března, kdy se jako první objevují pyly stromů.
Ohlédnutí za meteorologickou zimou
Meteorologická zima (od 1. prosince do 28. února) přinesla hodně proměnlivé a teplotně nadprůměrné počasí a do hor časté oblevy.
Nejvyšší naměřená teplota vzduchu | 1. 1. – Javorník 19,6 °C |
Nejnižší naměřená teplota vzduchu | 6. 2. – Kvilda-Perla −29,9 °C |
Nebezpečný jev | 20. 12. – ledovka |
Rarita | 24. 2. – supercela na Břeclavsku |
Počet ledových dnů – Praha-Ruzyně | 26 |
Počet dnů s teplotou na 10 °C a více – Praha-Ruzyně | 18 |
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.