"To zdražování je skutečně významné. Od začátku roku zdražil benzín o tři koruny na litr. U nafty byla zvýšena cena o 2,5 koruny na litr," shrnul Tomčiak v rozhovoru.
Faktorů je podle něj několik: "Hlavním je zvýšení cen ropy na světových trzích. Aktuálně se cena ropy Brent pohybuje na 89 dolarech (2 073 korun podle aktuálního kurzu, pozn. red.) za barel. Na začátku roku byla cena 98 dolarů (2 282 korun, pozn. red.) za barel, takže zdražení bylo přibližně 15 procent."
"Zároveň se zvýšily velkoobchodní marže, a to především u benzínu. Za poslední dva týdny došlo ke zvýšení o deset dolarů za barel, takže cena ropy vzrostla o deset dolarů (asi 233 korun, pozn. red.) za barel. U nafty naopak velkoobchodní marže poklesly, přibližně o osm dolarů (186 korun, pozn. red.). A třetím faktorem, který působí v posledních měsících, je oslabení české koruny vůči americkému dolaru, což přispělo ke zvýšení konečných cen na čerpacích stanicích," doplnil.
A takto vysoké ceny nejsou podle Tomčiaka konečné: "Na velkoobchodním trhu se ale za poslední týdny zvýšily ceny benzínu o jednu korunu. A to se samozřejmě musí s nějakým zpožděním projevit i na zvýšení konečných cen na čerpacích stanicích. Očekáváme, že v příštích dvou týdnech zdraží benzín o půl koruny, možná až 60 haléřů za litr. U nafty by zvýšení cen mělo být menší, přibližně o 10 až 15 haléřů za litr."
[chooze:article;value:549064]
Vrátí se ceny na předválečnou úroveň?
Padla také otázka na to, zda by se ceny pohonných hmot mohly ještě někdy v dohledné budoucnosti vrátit na úroveň cen před válkou na Ukrajině. To ale Tomčiak moc růžově nevidí. Hlavní zádrhel spatřuje v záměru kartelu OPEC na zvyšování cen.
"Teď, jak jsem už uvedl, je cena ropy Brent 89 dolarů (2 073 korun, pozn. red.) za barel, jejich cíl je 95 až 100 dolarů za barel (2 213 až 2329 korun, pozn. red.). A pomocí omezování své těžby vlastně snižují nabídku ropy na světovém trhu a to tlačí cenu nahoru," vysvětlil Tomčiak.
Jak Tomčiak řekl dále, OPEC si podle něj nepřeje cenu ropy pod úrovní 70 dolarů (1 630 korun) za barel, což je předválečná úroveň: "Při takové ceně by producenti kartelu měli velké rozpočtové deficity a to by vlastně destabilizovalo jejich ekonomiky. Takže ten jednoznačný cíl je udržovat cenu výše a tím pádem vlastně i ceny pohonných hmot se budou udržovat na zvýšené úrovni."
[chooze:article;value:546864]
Stropování cen
V takovéto situaci přijde na mysl možnost vládního zastropování cen pohonných hmot. To ale není dle Tomčiaka dobrý nápad. "Když se podíváme na porovnání s ostatními krajinami EU, tak v tomto porovnání si Česká republika vedla velmi dobře s prakticky nižšími cenami. Méně se platí jen v Bulharsku, Rumunsku a Litvě a u všech ostatních zemí jsou ceny vyšší."
"Když se podíváme do okolních zemí, tak například na Slovensku jsou průměrné ceny vyšší o 1,5 koruny na litr. V Rakousku také, v Polsku jsou podobné ceny, ale když pojedeme například do západní Evropy, tak v Německu jsou ceny o čtyři až šest korun na litr vyšší oproti České republice, v Itálii až o osm korun na litr. Takže v tomto evropském porovnání si Česká republika vedla velmi dobře a není tu nutné nějak snižovat spotřební daně nebo zastropovávat ceny, to by skoro poškodilo lokální trh," vyjasnil.
Vládní politiku v oblasti cen pohonných hmot a zdanění považuje Tomčiak za stabilní. "To je nejdůležitější, že je stabilní, a tím pádem se firmy a domácnosti na to mohou připravovat podle svých plánů. To je myslím dobrý znak," uzavřel. Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.