Návratu ozbrojených střetů zpět do Náhorního Karabachu, který ovládá Arménie, předcházely měsíce napětí na hranici obou zemí. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany odůvodnilo zahájení ozbrojeného útoku "obnovou ústavního pořádku", informuje Radio Svoboda. Na místě už jejich reportéři hlásí útoky na arménskou armádu.
V úterý dopoledne se ve městě Štěpanakert začaly ozývat silné výbuchy, informuje web BBC. Krátce před oznámením o ozbrojené "operaci" Baku obvinilo arménskou armádu ze systematického ostřelování pozic ázerbájdžánských vojáků a organizování teroristických útoků. Po výbuchu min údajně nastražených Arménií mělo podle nich zemřít jedenáct Ázerbájdžánců.
Azerbaijan is shelling civilian residential areas of #Stepanakert This is a building next to us with no military target in vicinity. pic.twitter.com/EZtJsAEBNg
— Siranush Sargsyan (@SiranushSargsy1) September 19, 2023
"Cílem je odzbrojit a zajistit stažení útvarů arménských ozbrojených sil z našeho území a neutralizovat vojenskou infrastrukturu," řekl ázerbájdžánský ministr obrany podle agentury Reuters s tím, že chce, aby jeho armáda jenom precizně mířila pouze na vojenské cíle.
Arménie reagovala, že v oblasti nemá armádu a tvrzení Ázerbájdžánu nejsou pravdivá. Akci označil Jerevan za "rozsáhlou agresi proti lidu Náhorního Karabachu ve snaze dokončit politiku etnických čistek", cituje ruská státní agentura TASS. Podle záběrů na sociálních sítích mělo ázerbájdžánské ostřelování ve středu zasáhnout i obytnou zónu v Štěpanakertu. Podle karabašského ombudsmana Gerhama Stepanjana při tomto útoku zemřeli dva lidé, včetně jednoho dítěte, a 11 lidí mělo být zraněno. Tuto informaci však dosud nelze ověřit.
V reakci na úterní události vypukly v Jerevanu protesty. U vládní budovy se protestující střetli s policií. Demonstranti požadují rezignaci vlády premiéra Pašinjana, kterého obviňují ze zrady, napsal web Insider.
[chooze:article;value:505884]
V Náhorním Karabachu, o který vedly dlouholetý územní spor Ázerbájdžán s Arménií, jsou obyvatelé z většiny etničtí Arméni, kteří se v 90. letech snažili bojovat proti ázerbájdžánské kontrole této oblasti. Křehká nezávislost oblasti padla v roce 2020, kdy během bojů o toto území zemřelo zhruba 6 700 lidí. Od konce roku je na místě ruská armáda, která mezi Jerevanem a Baku pomohla vyjednat příměří.
Přítomnost ruských vojáků, kteří mají dohlížet na dodržování míru, je v posledních letech kvůli válce na Ukrajině stále slabší. K ukončení bojů v úterý vyzvali zástupci ruské diplomacie, kteří zmínili, že začali jednat s oběma stranami konfliktu. Spor podle oficiálního prohlášení Kremlu má skončit diplomatických řešením.
Boje v oblasti odsoudil také šéf diplomacie EU Josep Borell, který vyzval Ázerbájdžán k okamžitému zastavení bojů. Konflikt odsoudila i Francie, tamní ministerstvo zahraničí kvůli situaci vyzvalo k okamžitému svolání Rady bezpečnosti OSN. S delegacemi Arménie i Ázerbájdžánu má v úmyslu kvůli eskalaci mluvit generální tajemník OSN Antonio Guterres, informuje televize Al-Džazíra.
Arménie v roce 2021 oslavovala mírovou dohodu, která tehdy ukončila dlouhotrvající boje:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.