Co se dělo, když se nic nedělo

Koukám na datum posledního příspěvku a nestačím se divit. To byla zase doba. Vypadá to, jakože se nic nedělo, ale ono se přece jen něco dělo. Nenápadně v pozadí.
Třeba cesta do Prahy, kde jsme nestihli všechno, co jsem naplánovala (hm, pochopitelně nezbyl čas na návštěvu bazaru a nákup vyhlédnuté komody, takže hledám dál a žádné fotky „po“ nejsou).
A pak třeba jedna novinka u „sousedky-blogerky“. To jsme si takhle jednou s Janou alias Jeve povídaly, a že by chtěla něco udělat se vzhledem svého blogu. Ráda pomůžu. Jana si všechno vymyslela, vyšpekulovala, vybrala fonty a poslala fotky. Já si pak jenom „pokecala“ s panem bloggerem v jeho jazyce – a nový vzhled byl na světě. Výborná spolupráce! Asi blog Jeve znáte, ale jestli neznáte, tak určitě navštivte. Je to tam samý příjemný a inspirativní článek.

foto: janavalachovicova.com


Když už jsme byla v tom html šťouracím módu, vrhla jsem se i na tenhle blog. Už to nějak nebylo ono. Dneska spuštěno, tak doufám, že se vám tu líbí. Směřuju k minimalismu. Aspoň vyniknou fotky:) Protože snad zase nějaké ode mne budou. Výlety jsou naplánované, jeden úžasný už i realizovaný. Ale o tom později, teď jen malý závdavek. Ono totiž „později“ bude ještě jedna novinka. Už se nemůžu dočkat, až vám to „vyslepičím“:)))PS: Děkuju za všechny vaše návštěvy a komentáře, i když jsem nestíhala reagovat tak často a rychle, jak bych si přála, mám z každé návštěvy a komentáře hroznou radost. A je to taky ta nejlepší motivace, abych se tady do toho zase pořádně obula:)