Člověk, který nikdy panickou ataku nezažil, si při prvním takovém záchvatu může myslet, že má infarkt nebo že ztrácí kontrolu nad svým tělem. Podle zdravotníka Marka Dvořáka si lidé často v tomto stavu zavolají záchrannou službu. "Provedeme vyšetření a domů odchází se závěrem 'panická ataka'," uvedl Dvořák na svých sociálních sítích, kde se svými fanoušky často sdílí příběhy a informace ze zdravotnického prostředí.
Podle Dvořáka si pak lidé s takovou diagnózou připadají jako "magoři". "Na tyhle diagnózy se totiž často kouká skrz prsty a nositelé se za to stydí. O to míň o tom mluví a je vyšší pravděpodobnost, že to přijde zas, a oni se tak dostávají do bludného kruhu," napsal Dvořák.
Pacientům s panickou atakou doporučil, aby se svěřili někomu, komu důvěřují, nebo naopak byli sami se sebou, pokud jim to tak vyhovuje. Při nástupu ataky se má člověk snažit zklidnit, soustředit se na klidné dýchání a na delší výdech než nádech. "Zkuste se uvolnit, věřte svému tělu, že to zvládne, uzemněte se, poslouchejte hudbu, dělejte něco, co odkloní vaši pozornost," poradil zdravotník a dodal, že pokud na to člověk má předepsané léky, měl by je užít. Další tipy od odborníků na zvládnutí panické ataky najdete tady.
[chooze:article;value:525376]
Téma mezi lidmi rezonovalo, spousta z nich se svěřila se svým příběhem souvisejícím s panickými atakami. Mezi nimi také modelka Alice Bendová. "Bohužel to znám od prodělání covidu a ten pocit je nepopsatelný. Strašný," reagovala Bendová. A přidali se i další s popisy svých atak, zmínili bolest na hrudi, třes celého těla, sevřené tělo, problémy s dýcháním, brnění.
Spouštěčem ataky může například být stres, úzkostné myšlenky, vzpomínky, tělesná únava a celkové přetížení. S jejím zvládnutím může pomoci aplikace Nepanikař. Podle psycholožky Terezy Janásové je přehledná a přístupná i pro lidi, kteří mají s využíváním technologií obtíže. "Zatím ji nejvíce doporučuji pro zvládání panických atak. Sami klienti jsou pak překvapeni, když je aplikace například přiměje počítat matematické příklady, ale za chvíli je po panice," uvedla Janásová.
Podle dat ministerstva zdravotnictví trpí nějakou formou duševního onemocnění téměř deset procent Čechů. V letech 2010 až 2021 celkový počet osob trpících nějakou formou psychiatrické nemoci vzrostl podle dat resortu o 22 procent.
Ministerstvo ve svém Akčním plánu duševního zdraví pro 2020–2030 uvádí, že v Česku stále panuje vysoká stigmatizace psychických nemocí, v obecné populaci i mezi lékaři. Dle dat Česka v datech v oblasti duševního zdraví volí při řešení problémů profesionální pomoc jako první volbu jen šest procent Čechů.
[chooze:poll;value:2a0f7ab02ef5b610a39b72ce90c7d5029dd6e1d7]
Dětí s psychickými problémy přibývá. Mohou k tomu přispět i sociální sítě, říká psycholog:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.