Evropský parlament přijal usnesení, v němž kritizuje Česko za segregaci romských dětí ve školství. "Podle mezinárodního práva a práva EU musí mít všechny děti, včetně romských, rovné a bezplatné vzdělávací příležitosti, což se napříč celou EU neděje," zdůrazňuje.
Poslanci europarlamentu odsuzují například to, že jsou romské děti daleko častěji diagnostikovány jako mentálně zaostalé a že školy, které navštěvují, jsou často nevhodné – mají nedostatečnou kapacitu, jsou v zanedbaných budovách nebo kontejnerových stavbách a nabízejí nevyhovující kvalitu vzdělávání. Zároveň upozorňují, že na nápravu situace je možné čerpat prostředky hned z několika evropských fondů.
"Země EU musí zvýšit své úsilí o odstranění systémové diskriminace. Účast romských dětí na předškolním vzdělávání má pozitivní dopad na jejich rozvoj, zaměstnanost a přístup k bydlení, čímž se přerušuje kruh marginalizace," tvrdí dále europoslanci.
[chooze:article;value:496083]
Ministerstvo školství ale kritiku odmítá. "Výzkum nezávislých expertů prokázal, že legislativa je nastavena správně a že do takzvaného zvláštního vzdělávání jsou zařazování žáci pouze na základě vyšetření ve školském poradenském zařízení a po diagnostikování lehkého mozkového postižení a dále na základě písemné žádosti zákonného zástupce o zařazení do této školy," tvrdí mluvčí ministerstva Tereza Fojtová.
"Současně ale výzkum zjistil, že školská poradenská zařízení diagnostikují lehké mozkové postižení násobně častěji u romských žáků. Ministerstvo školství proto iniciovalo vybavení těchto poradenských zařízení novými nástroji pro dynamickou diagnostiku," přiznala ale Fojtová.
Ministerstvo si podle ní uvědomuje nutnost sjednocení diagnostiky a většího řízení školských poradenských zařízení, je to prý ale úkol až na další období. "Zřizovateli veřejných školských poradenských zařízení jsou většinou kraje," vysvětlila.
[chooze:article;value:520719]
Podle předsedkyně spolku Society for All (dříve Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání) Lenky Felcmanové jsou ale i další věci, které může Česko udělat.
"Problém je v tom, že rodiče si pro své děti školu volí. V mnoha městech jsou tak tradičně školy, o které usilují rodiče z majority, a školy, které v jejich očích nemají dobrou pověst, protože tam je více romských dětí. Existují ale i pozitivní příklady, kdy se díky skvělé práci ředitele a pedagogického sboru do dříve převážně segregované školy podařilo přitáhnout i žáky z majority," tvrdí.
Některé základní školy podle Felcmanové navíc neumí romským dětem poskytovat podporu v dostatečném rozsahu. Pozitivní dopad tak podle ní mohou mít podpůrní pracovníci, včetně sociálních pedagogů, kteří úzce spolupracují s rodinami žáků.
"Je hodně důležité spolupracovat například se sociálními službami. Je také hodně na obcích, jako zřizovatelích, jak nastaví kapacity škol a spádové obvody. Někde byly účelově udělány tak, aby romské děti chodily do konkrétní školy. Pro vedení obcí je to citlivé téma, řada se zdráhá přijmout opatření, která by to řešila, z obavy ze ztráty přízně voličů," dodala.
Prezident Pavel se setkal s romskými studenty. Vyslechl si jejich problémy (4/2023):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.