Řada zahrádkářů na podzim spláče nad výdělkem. Jejich jablka buď zachvátí hniloba, poškodí hmyz, nebo sežerou červi. Použít arzenál chemických přípravků ale není nutné.
"Nejčastěji vidíme v plodu chodbičku. Zároveň registrujeme přítomnost suchého trusu v této cestě," popisuje Lukáš Zíka, odborný asistent z Katedry zahradnictví na České zemědělské univerzitě (ČZU), obvyklý podzimní pohled většiny domácích pěstitelů jablek.
Viníkem je larva motýla obaleče jablečného. "Ten patří k nejvýznamnějším škůdcům jablek, případně i hrušek. Jeho škodlivost spočívá nejen ve vlastním poškození plodů žírem, ale též druhotným rozvojem hnilobných procesů napadeného ovoce. V sadech bez ochrany proti obaleči může podíl napadených jablek tvořit až osmdesát procent úrody," připomíná Zíka.
[chooze:article;value:519714]
Škvoři, dravé ploštice a sýkorky
"Jak si se škůdcem poradit bez užití pesticidů?" táže se řada domácích pěstitelů. "Pomoci nám může částečně sama příroda. Podpořením biodiverzity a výskytu užitečných organismů se výskyt a škodlivost obaleče výrazně snižuje. Jejich vajíčky se živí například škvoři, dravé ploštice, na housenkách si pak pochutnávají střevlíci, ale též sýkory, které dle sledování dokáží redukovat přezimující housenky až o devadesát procent," uvádí odborný asistent z ČZU.
Housenky můžeme také lapit do pasti. "Jedná se jednoduše o umístění vlnité lepenky na obvod kmene, což provedeme v červenci. Housenky v ní hledají úkryt na zimu a zalezou tak do mezer v lepence. Na podzim je třeba pásy vlnité lepenky včetně housenek posbírat a zlikvidovat. Ty se tak nemohou v dalším roce podílet na nové generaci škodících larev," radí Zíka.
Pro sledování výskytu a určité redukci populace je podle něj možné též použít feromonové lapače. "Jedná se o plastové domečky, které obsahují feromonovou návnadu a lepovou desku, na které se pak motýl přilepí a zahyne. Obaleč má nejčastěji dvě generace v jednom roce, tyto feromonové lapače tedy slouží jako kontrola přítomnosti škůdce a stanovení vhodného období pro cílené ošetření proti němu," vysvětluje specialista z ČZU.
[chooze:article;value:513374]
Obrana pomocí virů a bakterií
Další metody boje s obalečem jablečným přináší Martin Bagar z občanského sdružení BioSad, které podporuje rozvoj ekologické produkce ovoce. "Kromě chemických přípravků se můžeme zbavit červa i virovými přípravky. Například Madex obsahuje virus granulózy obaleče jablečného, který housenky likviduje," vysvětluje Bagar.
"Nevýhodou ale je, že tento přípravek se zatím prodává jen ve větším balení pro ošetření minimálně hektarového sadu a musí se použít v termínu, kdy obaleči kladou svá vajíčka. Když už se housenky jednou do jablek zažerou, nic se nedá dělat ani s chemií," upřesňuje odborník ze zmíněného občanského sdružení.
Podle Bagara je možné použít také bakterie Bacillus thuringiensis, například v přípravku Lepinox, který je na housenky rovněž účinný, i když je efektivita menší než v případě zmíněného viru. "Lepinox a podobné výrobky se ale prodávají i v malém balení k použití na zahrádce. A fungují výborně hlavně proti obaleči slupkovému a listovému i proti píďalkám," popisuje expert z organizace BioSad.
[chooze:article;value:506324]
Hniloba a strupovitost
Jenže červi obaleče jablečného nejsou tím jediným, co úrodu jablek ničí. Plody jsou také často strupovité nebo hnijí, což způsobuje většinou monilióza. "Z hlediska zdravotního strupy žádným problémem nejsou, například děti ale strupovitá jablka nechtějí jíst, protože se jim nelíbí," připomíná Bagar.
Obrana je podle něj ale celkem jednoduchá. "Se strupovitostí bojují hlavně profesionální sadaři. Jde o houbovou chorobu, která většinou přezimuje na spadaných listech, roznese se větrem a v průběhu jara i léta napadá nové listy i plody," vysvětluje odborník z BioSadu.
Strupovitosti, ale i hnilobě brání suché počasí, naopak riziková je vlhkost. Výhodou bývá, pokud jsou jabloně například na místě s dostatečným prouděním vzduchu. "Spory potřebují vlhkost k tomu, aby mohly vůbec vyklíčit a napadat stromy," říká Bagar.
Radí proto například pravidelné prořezávání stromů a jejich zasazení na dobře provzdušněných místech. "Provzdušněné prostředí pomáhá i proti hnilobám," podotýká odborník z občanského sdružení.
Palírny jsou v provozu, nemají ale co zpracovávat. Ovoce sadařům umrzlo (8/2023):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.