V Německu bude už od 1. dubna 2024 legální kouřit marihuanu. Existence černého trhu tam tak do značné míry ztratí smysl. Ochrana dětí bude spočívat v osvětě a v přísných trestech.
Podle nové legislativy si tak naši sousedé budou moci pěstovat, jak zaznělo v diskusním pořadu Za pět minut dvanáct, své vlastní konopí. Limitem budou tři rostliny. A zároveň bude povolené doma uchovávat až 50 gramů, na veřejnosti bude legální polovina, tedy 25 gramů.
[chooze:article;value:537207]
Jednou z možností bude v Německu zakládání pěstitelských klubů. Ty budou moci mít maximálně 500 členů. Hmotnostním limitem pro výpěstek pak bude 25 kilogramů.
U nás je legálně povolená marihuana v lékárnách a dostupná je na lékařský předpis pro osoby s roztroušenou sklerózou nebo s chronickými bolestmi.
Přesto se také v Česku chystají změny. Mohlo by totiž být povolené pěstování pro vlastní potřebu. "Je to spíše takový symbolický krok, který ale nepomůže k ustřižení křídel černého trhu," upozornil už dříve národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
"Připravujeme změny v regulaci legální dostupnosti psychoaktivních látek jiných, než je alkohol a tabák," potvrzuje expert na problematiku užívání drog Viktor Mravčík.
[chooze:article;value:542945]
K argumentům proti legalizaci patří, že Česká republika patří k největším výrobcům pervitinu v Evropě. "Máme tu velké množství malých kuchyňských laboratoří s produkční schopností do padesáti gramů na jeden výrobní cyklus. V ostatních zemích jsou laboratoře podstatně větší a na jeden výrobní cyklus tam vyrobí i 100 kilogramů," upozorňuje ředitele Národní protidrogové centrály Policie ČR Jakub Frydrych. Přes užívání marihuany se přitom mladí lidé často dostávají právě i k pervitinu.
Metanfetamin je podle Mravčíka, na rozdíl od jiných zemí, u nás nejoblíbenější stimulační drogou. "Od 70. let představuje metanfetamin, kterému v Česku říkáme pervitin, nejrozšířenější ilegální drogu užívanou dlouhodobým a vysoce rizikovým způsobem," říká expert.
Frydrych upozorňuje, že samotní uživatelé u nás mnohdy participují i na takzvané komunitní výrobě pervitinu. "Nemá to mnohdy ani žádné distribuční rámce, jak známe u dovozových drog. Větší objemy produkce jsou ale určeny na export," připomíná šéf protidrogové centrály.
Na celou epizodu pořadu Za pět minut dvanáct se podívejte zde:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.