Dnes vydává Česko na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. To odpovídá zhruba 160 miliardám korun. V příštím roce by podle premiéra měly výdaje stoupnout o dvě desetiny procenta a o stejnou hodnotu by se měly zvyšovat pět let, až dosáhnou tří procent HDP.
Najít zhruba 80 miliard korun v rozpočtu během pěti let ale nebude podle ekonomů snadné. Jednou z cest je navyšování daní. Podle odborníků to nechce nikdo z politiků přiznat vzhledem k tomu, že do voleb zbývá zhruba půl roku.
[chooze:article;value:601933]
"Čím dříve růst daní přijde, tím méně budou muset ty daně růst. Nejsem fanouškem vyšších daní, nicméně když se podíváme na srovnání toho daňového mixu, tak v České republice je disproporčně vysoké zdanění práce třeba proti zdanění majetku. V téhle oblasti bychom se mohli bavit o nějakém přenastavení," řekl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
"Další věc, u které se myslím nepodaří najít politickou podporu, by byl takzvaný návrat superhrubé mzdy. Je na zvážení, zda jít tímto směrem, nebo třeba najít několik oblastí, kde daně bude stačit zvýšit jen trošku, aby bylo zjednodušeně možno najít ten chybějící balík na obranu," dodal.
Jen škrty v jiných kapitolách rozpočtu totiž takový objem peněz nezajistí. To potvrzují i další ekonomové. Další cestou, v tuto chvíli tou nejpravděpodobnější, je zvyšování schodku státního rozpočtu.
"V těch předvolebních letech se spíše utrácí, daně se úplně nezvyšují. Představa, že teď to budeme hledat někde racionálně, je skoro lichá, ale v tom se chovají všichni politici stejně. Spíš to půjde na dluh, který si prostě obhájíme tím, že situace ve světě je tak komplikovaná, jak je, což je pravda," popsal člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal.
[chooze:article;value:601081]
"Kde vzít ty peníze? Je to asi takový poměr: třetinu ušetřit na výdajích státu, třetinu je možné vzít na úkor vyššího zadlužení státu a třetinu vzít třeba daňovým navýšením, třeba u spotřebních nebo majetkových daní," uvedl ekonom Petr Studnička.
"Ty prostředky musíme najít. Ať už zvýšenými příjmy, lepším fungováním ekonomiky, nebo tím, že budeme více šetřit v některých oblastech," stojí si za svým premiér Petr Fiala (ODS).
Podle šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) by mohlo do Česka přitéct více evropských peněz, které by se daly využít. "Od roku 2027 se budou jiným způsobem rozdělovat evropské peníze. To je první zdroj. A druhá věc, Evropa v těchto letech dává vysoké stovky miliard na dekarbonizaci. A i bohatší země si budou muset vybrat – a já bych byl rád, abychom vybrali obranu," popsal.
"Já bych se vůbec neopíral o ta dvě procenta. Pokud by ty výdaje byly vynaloženy skutečně efektivně, tohle je potřeba nakoupit, tady je to potřeba podpořit, jestli to bude 1,8 nebo 2,2, klidně 2,2, ale pojďme efektivně vynakládat ty prostředky," popsal místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Patrik Nacher.
[chooze:article;value:601441]
Evropská unie plánuje rozvolnit rozpočtová pravidla s cílem umožnit zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu. V porovnání s ostatními státy sedmadvacítky patří Česko mezi třetinu nejméně zadlužených zemí.
Podle ekonomky Jany Matesové ale není s investicemi na co čekat. "Plánovat na pět deset let může být krátkozraké. Tak plánovalo Československo v roce 1936, že do roku 1943 dá dohromady všechny prostředky na opevnění země a dobuduje ho do roku 1953. A za dva roky bylo pozdě," vysvětlila.
"Já se domnívám, že stát by měl dávat, kolik je v danou chvíli potřeba, ale to bude určitě víc, než dáváme nyní," doplnila. Investovat do obrany je podle ní proto třeba, přestože to bude znamenat zvýšení daní ve chvíli, kdy na tom české domácnosti nejsou ekonomicky nejlépe.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.