Vzít odpovědnost za bezpečnost do vlastních rukou a nespoléhat se na ostatní státy znamená především mít v Evropě bojeschopnou moderní armádu. Česká vláda se proto chce během několika let dostat ze současných dvou procent HDP vynaložených na obranu na procenta tři.
"Ty peníze musíme být schopní využít a to znamená zajistit smluvně možnost nákupu moderní techniky pro armádu a to vyžaduje určitý čas, takže já bych chtěl v nejbližších dnech či týdnech představit kolegům na vládě nějaký plán v jakém čase bychom ty tři procenta dosáhli," uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Reálné je podle kabinetu navyšovat výdaje na obranu ročně o dvě desetiny procenta. Ke třem procentům hrubého domácího produktu bychom se tak mohli dostat zhruba za pět let. Jenže každá sranda něco stojí a u výdajů na obranu to platí dvojnásob. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vidí dvě možnosti, kde lze peníze vzít. Tou první je nový způsob přerozdělování peněz Evropské unie.
[chooze:article;value:599768]
"Pokud Evropa usoudí, a podle mě by měla, že obrana je priorita, tak část peněz by měla jít z tohoto fondu, druhá věc je zastavit ty výdaje v dekarbonizaci a tyto ušetřené výdaje investovat do obrany," řekl Stanjura.
Podle opozice naopak nezáleží na tom, o kolik jde procent, ale zda jsou peníze utráceny smysluplně, transparentně a do nákupů je zapojený i český průmysl. "Výdaje na obranu nemůžeme posuzovat pouze z účetního pohledu, to znamená dvě procenta, dvě a půl procenta, tři procenta, musíme se na to dívat z úhlu pohledu maximálně efektivně vynaložených prostředků," okomentoval poslanec Karel Havlíček (ANO).
Ze strany USA se nedávno mluvilo i o tom, že by měly členské země NATO dávat místo současných dvou procent HDP na obranu procent pět. To je ale podle většiny státníků nereálné.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.