Psal se rok 1997 a Česko, Polsko a Maďarsko dostaly oficiální pozvánku do NATO na červencovém summitu v Madridu. Jenže Češi byli vždycky trošku Švejky, a tak se současně se vstupem zajímali i o to, za jakých podmínek se dá vystoupit. Teprve 26. února roku 1999 prezident Václav Havel smlouvu o přistoupení podepsal a ministr zahraničí Jan Kavan, který se předtím na možné vystoupení generálního tajemníka Aliance ptal, se vydal do Spojených států.
Ve městě Independence v Missouri 12. března 1999 Kavan listiny předal do rukou ministryně zahraničí Spojených států Albrightové. "Po mnoha staletích dramatické existence našeho státu je jeho bezpečnost konečně pevně a dobře zaručena, neboť se stává nedílnou součástí bezpečnosti celého euroamerického světa," pronesl tehdy Havel.
"Po listopadu 89 myšlenka v jisté chvíli vstoupit do NATO byla považována za samozřejmost. Pro mnoho lidí u nás to bylo vnímáno jako definitivní tečka za minulostí, za komunismem. Teď už je všechno minulost, začínali znova," řekl bývalý prezident Václav Klaus.
[chooze:article;value:545920]
Naše země podstoupila první zkoušku krátce po vstupu do NATO, když tehdejší premiér Miloš Zeman odsouhlasil letecké bombardování Jugoslávie. Česko se od té doby aktivně zapojuje do různých aliančních misí, a to například v Bosně a Hercegovině, Afghánistánu, Iráku, Pákistánu nebo v Pobaltí.
Alianci jsme mohli nabídnout třeba chemiky z Liberce nebo prostějovské speciální síly. Ale přispěli jsme i jinak. Třeba uspořádáním summitu v Praze v roce 2002. "Bylo to drama, protože nejdříve byly útoky 11. září, které významně změnily bezpečnostní poměry v Evropě, a pak přišly povodně. Praha se v zemích střední a východní Evropy tehdy zapsala jako ta, která jim hodně pomohla," poznamenal europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
V roce 2015 se současný prezident Petr Pavel jako první reprezentant zemí bývalého východního bloku stal nejvyšším vojenským představitelem Severoatlantické aliance. A je to jen pár dní, co se NATO rozrostlo o Švédsko. Teď má tedy 32 členů.
Armádní systémy a zbraně se za posledních 25 let zásadně změnily. Severoatlantická aliance už klade důraz nejen na expediční typy sborů, ale rozvíjí i letectvo, námořnictvo a pozemní armádu. A modernizuje i Česko, které se už téměř zbavilo techniky z předrevolučních časů a na zbrojení dává i slibovaná 2 % HDP.
První velkou zakázkou byl přechod vzdušných sil ze sovětských migů na švédské letouny JAS-39 Gripen. Celkem 14 strojů vzlétá z čáslavského letiště už od roku 2005. Do roku 2027 nás jejich pronájem bude stát přes 40 miliard korun. V naší výzbroji budou zřejmě do roku 2035. Gripen dokáže letět rychlostí 2 400 kilometrů v hodině, a Českou republiku tak od západu k východu přeletí za 12 minut.
[chooze:article;value:545827]
Další velkou zakázkou byl nákup obrněných transportérů Pandur. Za 107 strojů jsme v roce 2009 zaplatili 14,5 miliardy. "V Evropě budeme jedna z mála armád, která má takováto vozidla těchto parametrů," řekl k nákupu tehdejší náčelník generálního štábu Vlastimil Picek.
Jenže celou transakci provázela řada skandálů. Jeden pandur nás vyšel skoro čtyřikrát dráž než Portugalce a padly i tresty za korupci. A i supermoderní transportéry mají své mouchy. Když před osmi lety pět pandurů narazilo u Tábora do stařičké fabie, čtyři z nich to na celé tři roky vyřadilo z provozu.
Desítky miliard zaplatíme za tanky Leopard. 14 už jich máme, dalších 28 nakoupíme z Německa v nejbližších letech, ale ministryně obrany Jana Černochová (ODS) by jich chtěla celkem 77. Další zakázkou za 60 miliard je projednávaný nákup 246 bojových vozidel pěchoty CV90.
Největší armádní zakázka v historii je ale stále před námi. Česko bude 18. státem světa, který bude mít supermoderní letouny F-35. Za 11 let jich bude nad naším územím létat 24. "Celkem to vyjde na 320 miliard, ale to jsou prosím náklady až do roku 2069," upřesnil premiér Petr Fiala (ODS).
[chooze:article;value:545280]
Počítá se s tím, že domov budou mít F-35 znovu v Čáslavi. Letiště vyžaduje přestavbu tak jako tak. F-35 jsou dvakrát těžší než gripeny, letištní dráhy tak musí být zpevněny a renovace čeká i hangáry a další podpůrné systémy. "Ta přestavba má být úplně v kompetenci českých firem, takže to půjde do naší ekonomiky," poznamenal bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.
Už při vstupu do NATO jsme se zavázali, že na armádu budeme dávat 2 % HDP. Před deseti lety šlo na obranu necelé jedno procento, což znamenalo asi 41 miliard korun, na letošní rok jsou už schválena procenta dvě, a to představuje bezmála 160 miliard korun. Aktuálně armáda zaměstnává 36 tisíc lidí, v naší výzbroji je 96 tanků, 385 bojových vozidel, 39 letounů a osm bojových vrtulníků.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.