Česká armáda není připravena na dlouhý a intenzivní vojenský konflikt. "Také protileteckou a protiraketovou obranu jsme výrazně zanedbali. Když se u nás před časem měl stavět americký radar, tak bylo hodně lidí proti. My jsme se soustředili na to, že protivzdušnou obranu budou zajišťovat jen stíhačky," upozorňuje bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
V případě vypuknutí války by se řada evropských států nedokázala ubránit. Před vážnou situací varoval bývalý belgický generál Marc Thys. Sdílíte s ním tento názor a jak je na tom podle vás Česká republika?
Předně musím zdůraznit, že jsme členy Severoatlantické aliance. V případě ohrožení by se proto nemusely bránit jednotlivé státy. Otázkou však zůstává, jestli by jednotlivé státy byly schopné dlouhodobě podporovat části svých vojsk, které jsou alokovány do plánu společné obrany NATO. A tam určitý problém je. Sklady munice jsou v Česku i v zahraničí prázdné nebo lépe řečeno nejsou naplněné na nezbytně nutnou úroveň. Vidíme to i na tom, jak nejsme schopni dodávat munici pro bojiště na Ukrajině.
[chooze:article;value:544974]
Jak se něco takového mohlo stát?
Přípravu ozbrojených sil jsme významně zanedbávali a nepočítali jsme s možností nějakého dlouhodobého a intenzivního konfliktu. Počítalo se pouze s podobným nasazením jako bylo to v Afghánistánu, tedy s nějakými variantami de facto mírových operací. To musí armáda postupně změnit a nejde jen o munici, ale také například o zbraně.
Do jaké míry je Česká republika zrovna ve výrobě munice soběstačná?
Toto není jen otázkou výroby ale i zajištění nějakých nutných surovin. Naše hospodářství je poměrně výkonné a soběstačné ve výrobě té malorážové munice a v poslední době i v těch větších rážích. Samozřejmě ale nejsme schopni vyrábět naprosto všechno, i když máme jako průmyslový stát velmi dobré předpoklady.
V čem vidíte hlavní nedostatky české armády?
Stačí se podívat třeba na víceúčelový kolový obrněný transportér Pandur, který máme u brigád rychlého nasazení. Jeho počty naplňují jen nutnou organizační strukturu. Žádné z nich však neslouží výhradně pro zajištění výcviku a to už ani nemluvím o tom, že by armáda nebyla schopna nahradit ztrátu některých z nich.
[chooze:article;value:544826]
To působí jako zásadní nepřipravenost armády.
Máme to, čemu se říká mírová armáda. Totéž platí také o NATO. Má sice své zbraně, ale už nepočítá s náhradami případných ztrát. Když se vrátím k našim Pandurům, tak něco takového bylo vidět i v případě, kdy několik z nich vyřadila dopravní nehoda. Myslím, že dva z nich potřebovaly opravy většího rozsahu a příslušné jednotce tak asi dva roky chyběly dva stroje.
Za jak dlouho se pode vás podaří tuto situaci napravit?
Nejde o měsíce ale spíše o roky, protože to zanedbání bylo opravdu velké.
Jenže armádní experti popisují, jak Rusko přechází na takzvanou válečnou ekonomiku a rychlým tempem se i s pomocí Íránu a Severní Koreje v zádech vyzbrojuje. Podaří se podle vás Evropě a Severoatlantické alianci držet krok?
Evropská unie už řadu důležitých rozhodnutí přijala. Ekonomika v demokratických státech má trochu problém, protože se rozjíždí velmi pomalu. Naopak v Rusku je všechno dáno nějakým diktátem a direktivou, kterou vydá nejvyšší vedení státu. A u nejrůznějších nařízení se například vůbec nemyslí na jejich negativní dopady. Musím ale upřesnit, že ani celé ruské hospodářství není převedeno na válečnou ekonomiku.
[chooze:article;value:543485]
Co by se stalo, pokud bychom byli ve válečném stavu?
To už by i naše ekonomika přešla na válečnou výrobu. Stát například může říci, že se blíží válka. Na základě rozhodnutí parlamentu vyhlásí mobilizaci a s tím souvisí i přechod ekonomiky na tu válečnou.
Stát by pak mohl přikázat, aby třeba část kapacity některé z automobilek přešla na válečnou výrobu?
O těchto věcech by začala rozhodovat direktiva, jež by například řekla, co se z národního hospodářství odvede do armády.
Jenže případný útok může přijít znenadání, jako jsme před časem viděli v Polsku a nemusí být ani úmyslný. Může jít například o nějakou zbloudilou raketu. Jak jsme připraveni nejen na tyto situace?
Protileteckou a protiraketovou obranu jsme výrazně zanedbali. Když se u nás před časem měl stavět americký radar, tak bylo hodně lidí proti. A to nás teď dostává do poměrně velkého tlaku a musíme to napravit. My jsme se soustředili na protivzdušnou obranu zajišťovanou jen stíhačkami. A nechali jsme si jen několik starých protileteckých kompletů KUB, jimiž disponuje strakonická brigáda. Pak máme už jen ty rakety, které se vystřelují z ramene. Kdysi byly přitom obrané rakety rozmístěny téměř po celém území České republiky. Já ale předpokládám, že poté, co NATO vyhodnotí celou tu situaci okolo Ukrajiny, vytvoří jednotný systém, jenž bude chránit alespoň ty základní komunikační uzly a administrativní centra. Myslím si však, že to rozhodnutí nás ale teprve čeká.
Naše armáda si objednala z Izraele protiraketový systém na způsob jejich osvědčeného Iron Domu, což je v překladu železná kopule.
Radary jsme už dostali a myslím, že se s dodávkami počítá příští nebo přespříští rok. Ani v tomto případě se nedá spoléhat na nějakou stoprocentní účinnost, pokud třeba nepřítel systém zahltí velkým množstvím raketových útoků.
Šedivý: Konflikt z Izraele může kvůli radikálům eskalovat i v západní Evropě (10/2023):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.