V 11 letech byla Natálie Heczková z Karviné nejvyšší ve třídě. Jenže páteř se jí nestačila zpevnit. Často ji bolelo v zádech a lékaři jí diagnostikovali skoliózu. "Mám skrčená záda, vysunutou mám lopatku, nosím korzet na noc, aby mě to tolik nebolelo," říká.
"Chodíme každého půl roku na výměnu toho korzetu a musí cvičit a poctivě spát v tom korzetu," dodává pak její maminka s tím, že každé čtyři měsíce musí také na kontrolu k lékaři.
"Pokud ani ten korzet nezabírá nebo pokud to dosáhne takové velikosti, že už je to nutno operovat, tak přistupujeme k operaci," nastiňuje pak případný další postup primář oddělení dětské chirurgie karvinské nemocnice David Buzek.
[chooze:article;value:524813]
Při operaci se do obratlů vkládá ocel, aby se jí vrátilo přirozené zakřivení. "Smysl té operace je to srovnat, stabilizovat, aby se ta křivka výrazně nezhoršovala," doplnil Buzek. Lékaři dokážou operací páteř srovnat o 80 až 90 procent. Pokud by pacient operaci odmítl, hrozí zkrácení trupu a omezení funkce vnitřních orgánů.
Počty těžkých případů skoliózy podle ortopedů v posledních letech stoupají. Například v Karvinské hornické nemocnici meziročně operovali dvojnásobné množství dětí se skoliózou. Během první poloviny letošního roku jich skončilo na operačním sále už třicet.
Podobně jsou na tom také v nemocnicích v Motole a v Brně, kde se na operace skoliózy také zaměřují. "Vysvětlujeme si to tím, že bylo období covidu, děti byly v podstatě doma celou dobu, učily se přes počítač, sportu měly málo," myslí si Buzek.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.