Indický premiér a čínský prezident si minulý týden poprvé po letech potřásli rukou. Jejich oficiální setkání na summitu zemí BRICS v Kazani stvrdilo dohodu, kterou jejich země uzavřely ohledně sporné himalájské hranice, reportuje BBC.
Spory o 3 400 kilometrů dlouhou hranici v oblasti Ladak obě země vedou už od minulého století. Vyhrotily se v roce 2020, kdy při střetu zemřelo 20 indických vojáků a minimálně čtyři čínští. Od té doby se až doteď nepodařilo dospět k deeskalaci.
Obě země se dohodly na obnovení situace právě před rokem 2020 a na obnovení pohraničních hlídek. "Čína oceňuje dosažený pokrok a bude s Indií nadále spolupracovat na řádném provádění těchto usnesení," komentoval čínský diplomat Lin Ťien.
[chooze:article;value:580682]
Podle webu Business Insider to ale není zpráva, kterou by západní země uvítaly. Spojené státy měly totiž doufat, že se jim podaří Indii získat na svou stranu, aby jim pomohla zadržet rostoucí vliv Číny v regionu. O to se snaží spolu s Austrálií a Japonskem v rámci bezpečnostního paktu Čtyřstranný bezpečnostní dialog.
Putinova stopa
S vyjednáváním dohody měl údajně pomáhat i ruský prezident Putin. Jak uvádí web India Today, Putin měl působit jako "lepidlo" pro vztah obou vůdců. Rusko se se svým zájmem o posilování vztahů Číny a Indie nijak netají.
"Vzhledem ke sbližování vztahů mezi Indií a Čínou, a zejména sbližování Indie, Číny a Ruska, je to rozhodně neúspěch pro výhled Spojených států amerických na Indo-Pacifik," řekl vedoucí Stockholmského centra pro jihoasijské a indo-pacifické záležitosti Jagannath Panda.
[chooze:article;value:580720]
Podle něj změna vztahů s Indií může Číně pomáhat i v jejích snahách o získání kontroly nad Tchaj-wanem. "Chtěli by zajistit, aby Indie nereagovala na tchajwanskou otázku tak citlivě," dodal.
Čína v říjnu obklíčila Tchaj-wan. Pro TN Live situaci komentovala sinoložka Simona Fantová (10/2024):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.