Zákon o obranném rozpočtu v pátek podepsal americký prezident Joe Biden. Kongresmani výdaje zvýšili kvůli inflaci o 45 miliard dolarů (přes bilion korun) na celkem 858 miliard dolarů, v přepočtu téměř 20 bilionů korun.
Jak informovala agentura AP, rozhodnutí Washingtonu znepokojilo Peking. "Čína tento krok USA odsuzuje a rozhodně se proti němu staví," uvedlo v sobotu ministerstvo zahraničních věcí.
Zejména kvůli slovnímu spojení "čínská hrozba", jež američtí lídři čím dál častěji používají, to považuje za politickou provokaci, která "očividně zasahuje do vnitřních záležitostí Číny" a "vážně ovlivňuje mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu".
[chooze:article;value:480595]
Napětí mezi Čínou a USA kvůli Tchaj-wanu, který je de facto nezávislý, Peking si ho ale dlouhodobě nárokuje, průběžně roste od začátku roku. Vrcholu dosáhlo v létě, kdy do Tchaj-peje přiletěla šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová jako nejvýše postavený americký politik za posledních 20 let, připomněl list Washington Post.
Obranný zákon má posílit vojenskou konkurenceschopnost USA s Čínou a Ruskem. Americké armádě povoluje intenzivnější bezpečnostní spolupráci s Tchaj-wanem a Indií v oblasti obranných technologií, bojové připravenosti a logistiky.
Tchaj-wan ho na rozdíl od Pekingu přivítal a poděkoval "za prokázání velkého významu Tchaj-wanu a posílení jeho bezpečnosti".
Čína se připravuje na válku, oznámil její prezident (11/2022):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.