Ukrajinští záchranáři ve středu ráno v troskách osmipatrové budovy v severoukrajinském Černihivu pátrali po přeživších. Ruské rakety podle tamních úřadů poškodily čtyři budovy, areál vysoké školy, desítky aut, a dokonce i nemocnici. Mezi téměř 80 zraněnými jsou i čtyři děti.
"Pátrací akce pokračuje. Lidé mohou být pod sutinami. Na jednom z míst, která jsme označili, jsme teď našli jedno tělo," sdělila vedoucí oddělení výcviku záchranářských psů Maryna Serdjuková.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že by se nic takového nestalo, kdyby měla Ukrajina dostatek prostředků pro protivzdušnou ochranu.
"Tenhle útok byl relativně omezený, co se týče počtu těch střel, které Rusové použili, ale zdá se, že tam byly zasaženy civilní objekty, takže ten počet těch obětí je větší než při jiných útocích, při kterých ale bylo použito větší množství střel," řekl v rozhovoru pro TN Live bezpečnostní analytik Lukáš Visingr. Podle zpráv dopadly na Černihiv pouze tři rakety.
[chooze:article;value:551486]
Západ chce Ukrajině poslat patrioty
Intenzivnější podporu Ukrajiny v boji proti Rusku žádá německý kancléř Olaf Scholz. Ten ve středu vybídl unijní země, aby stejně jako Německo poslaly na Ukrajinu další systémy protivzdušné obrany Patriot. K větší vojenské podpoře ale členské státy vyzval i šéf NATO.
"NATO by mělo hrát větší roli při koordinaci bezpečnostní pomoci a výcviku pro Ukrajinu. Ukrajina potřebuje dlouhodobou finanční podporu a v té budeme také intenzivně pokračovat," uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Spojené státy jako vedoucí člen Severoatlantické aliance budou o balíčku vojenské pomoci v hodnotě téměř 1,5 bilionu korun, který je určen nejen pro Ukrajinu, ale také Izrael a další země, jednat tuto sobotu.
[chooze:article;value:551334]
Protiraketových systémů je stále málo
Jak Visingr poznamenal, Ukrajina dostala od Západu celou řadu špičkových systémů protivzdušné obrany. Nicméně je jednou z největších evropských zemí, a má tedy obrovské množství cílů, které musí chránit. "Musí dělat nesmírně těžká rozhodnutí, jestli ty západní protivzdušné systémy použijí k ochraně svých jednotek na frontě, nebo jestli budou chránit spíš města. Logicky prioritu mají ta největší města, jako jsou Kyjev, Charkov nebo Oděsa. To znamená, že některá další se ocitnou víceméně bez ochrany," vysvětlil Visingr.
Dodal, že ochránit celou Ukrajinu by vyžadovalo mnohonásobně větší množství protivzdušných systémů, než jaké země nyní má. Aktuálně zástupci napadené země jednají se svými protějšky z ostatních států o dodání dalších podobných zbraní. Nicméně dodávky nepřijdou dříve než za několik měsíců. Jednou z cest je i rozšíření výroby amerického systému Patriot v Německu.
[chooze:article;value:551136]
Visingr: Zničení ruských továren by útoky ukončilo
Další cestou, jak Ukrajině pomoci před raketovými útoky, je podle Visingra dodání systémů pro dálkové údery, které by umožnily ničení ruských továren na rakety. "Rusové vlastně nemají žádné velké zásoby útočných raket. Ty předválečné zásoby vyčerpali už v roce 2022 a prakticky to funguje v Rusku tak, že to, co vyrobí, okamžitě používají proti Ukrajině. Čili kdyby se podařilo Ukrajině zlikvidovat ty továrny, kde se rakety vyrábí, tak by útoky na ukrajinská města efektivně skončily," prohlásil Visingr.
Tématem byla také česká iniciativa na shánění dělostřelecké munice. Spolu se zapojením ostatních států by se mohlo podle Visingra jednat o dodání až 2,5 milionu kusů munice. "To by prakticky pokrylo velmi intenzivní spotřebu ukrajinského dělostřelectva určitě snad na rok, možná i na víc. Takže kdyby se tohle všechno podařilo zrealizovat, tedy kdyby se všechny ty identifikované zásoby granátů podařilo odkoupit a dopravit na Ukrajinu postupně, tak by to znamenalo opravdu zásadní faktor ve vývoji na frontě, takže musíme prostě doufat, že se to podaří postupně všechno zrealizovat," uvedl.
Zde si můžete pustit reportáž TV Nova o středečním útoku na Černihiv:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.