Už na konci roku 2021 byla inflace v Evropské unii poměrně vysoko, a právě pobaltské země na tom byly podle dat Eurostatu nejhůře. Litva, Lotyšsko a Estonsko zabíraly místa na špici zemí s nejvyšší inflací. Tehdy ještě bylo Česko kolem průměru Evropské unie.
O rok později, v prosinci 2022, už bylo Česko na pátém nejhorším místě, přesto ale měly pobaltské země vyšší inflaci. Zatímco Česko mělo 16,8 procenta, tak Estonsko 17,5, Litva rovných 20 a Lotyšsko 20,7. Jedinou zemí, která je předběhla, bylo Maďarsko s 25 procenty.
Jak popsala ekonomka se zaměřením na střední a východní Evropu a výzkumnice Atlantické rady, think tanku zaměřeném na mezinárodní vztahy, Soňa Muzikárová, k vysoké inflaci v Pobaltí přispělo několik faktorů.
"Válka narušila obchodní a dodavatelské řetězce zejména s Ruskem, které bylo pro Pobaltí hlavním obchodním partnerem. To vedlo k nedostatku zboží a vyšším dovozním nákladům. Válka zvýšila i geopolitickou nejistotu a riziko, což snížilo příliv zahraničních investic a cestovního ruchu a narušilo kupní sílu spotřebitelů," popsala. Příliv uprchlíků z Ukrajiny také vyvolal tlak na ceny nájemného, rostly ceny energií a některé státní pobídky měly proinflační charakter.
Česko se v žebříčku propadá
Jenomže o osm měsíců později je všechno jinak. Zatímco mělo letos v srpnu Česko dvoucifernou inflaci (10,1 %) a je druhé nejhorší, tak Estonsko má 4,3 procenta, Lotyšsko 5,6 procenta a Litva 6,4 procenta. Podobně je tomu ale i v západní Evropě, kde například za osm měsíců spadlo Dánsko z 9,6 procenta na 2,3 procenta nebo Belgie z 10,2 na 2,4 procenta.
"U nás to byl souběh faktorů, které působily inflaci rozsáhlejší a silnější než v zahraničí. Konkrétně tou hlavní rozdílností je to, že kromě nákladových externích šoků jako ceny zemního plynu, elektřiny a dalších komodit působila velmi silná domácí poptávka, česká ekonomika se přehřívala už před pandemií. To přehřívání se vrátilo hned poté, co odezněly negativní vlivy pandemie. Byly pak vidět silné domácí poptávkové inflační tlaky, které se přidaly k vysokým cenám komodit. To evropské země většinou neměly, proto byla u nás ta inflace a stále je vyšší," přiblížil hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Podobné problémy jako Česko má třeba i Slovensko či Polsko. Je to dáno strukturou ekonomiky, kdy jsou tyto země více průmyslové, přičemž průmysl spotřebovává více energií než služby, na nichž je postavená ekonomická struktura západoevropských zemí, vysvětlil Marek.
[chooze:article;value:521733]
Příčiny snížení inflace v Lotyšsku
Co tedy stojí za snížením inflace například v Lotyšsku? Podle Muzikárové je to dáno několika příčinami. "Bylo to do značné míry způsobeno mírnějším růstem cen potravin a nealkoholických nápojů. Roli v meziročním srovnání zde mohl sehrát i bazický efekt (vysoká referenční základna odvozená z loňských cen)," řekla.
"Některá přerušení obchodu a dodávek mohla být zmírněna, čímž se v Lotyšsku zlepšila cenová dostupnost zboží a služeb, zejména energie a potravin. Vláda mohla začít stahovat některá dočasná stimulační opatření, která byla zavedena v měsících po ruské invazi na Ukrajinu, protože již nejsou potřebná nebo udržitelná," dodala.
Jenomže situace v Pobaltí má i své stinné stránky. "Vlivy vysoké inflace, opožděného efektu vyšších úrokových sazeb a utlumené globální poptávky však budou pravděpodobně stále brzdit růst v Pobaltí, což může nadále tlumit inflaci," objasnila Muzikárová.
[chooze:article;value:521032]
České možnosti boje s inflací
Krátkodobě se podle Marka vysoká inflace v Česku příliš řešit nedá, případná změna ekonomické struktury vyžaduje delší dobu. Nicméně i tak jsou zde možnosti, ke kterým se může vláda uchýlit a kterých i využila.
"Vláda alespoň více diverzifikovala zdroje energií, které získávala ze zahraničí. Na začátku loňského roku jsme odebírali téměř všechen plyn z Ruska, teď už jsou ty dodávky přesměrovány do jiných zemí a už nejsme tak závislí na jednom odběrateli. Alespoň ta diverzifikace zdrojů energií může v případě opakování podobných krizových okamžiků pomoci tomu, že ten šok už nebude tak silný," přiblížil Marek.
Dodal, že na předcovidové hodnoty inflace bychom se mohli reálně dostat už příští rok. Záleží na tom, jaká bude inflace za leden, protože většina firem mění své ceníky právě na začátku roku.
K inflaci v Česku se na začátku září vyjádřil i Nejvyšší kontrolní úřad. Podívejte se na reportáž TV Nova:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.