Divoká politická kariéra Roberta Fica. Premiérem byl 4krát, zažil i prudké pády

Málokterý politik se může pochlubit tak divokou politickou kariérou jako slovenský premiér Robert Fico. S politikou začal už v mládí při studiích na právnické fakultě, když v roce 1987 vstoupil do Komunistické strany Slovenska (KSS).

Po sametové revoluci se stal poslancem Strany demokratické levice (SDĽ), která vznikla přejmenováním KSS. V této straně si získal velkou popularitu mezi voliči pro své ostré vystupování, nakonec z ní ale odešel kvůli neshodám ohledně vzniku vládní koalice s dalšími stranami.

Svou popularitu využil po založení své vlastní strany SMER, v jejímž čele stojí dodnes. Ta se velmi rychle stala nejsilnější slovenskou stranou i díky pohlcení dalších levicových stran, mezi nimi i SDĽ. V roce 2006 SMER vyhrál volby a Fico se stal premiérem.

[chooze:article;value:555637]

Hned ty následující volby v roce 2010 SMER zase prohrál a ocitl se v opozici. Podruhé se Fico stal premiérem v roce 2012 a potřetí 2016. Už tehdy byl známý svými útočnými výroky, zejména na slovenské novináře. Pokusil se také stát se slovenským prezidentem, ale ve volbách v roce 2014 jej porazil Andrej Kiska.

Ficova třetí vláda se ocitla v krizi v roce 2018 po vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Kuciak se zabýval napojením italské mafie na slovenské politiky, mezi nimiž měli být i blízcí spolupracovníci Fica.

Proti Ficovi se po vraždě začaly konat masivní demonstrace po celém Slovensku, které požadovaly jeho odstoupení. Demonstrací se účastnily desetitisíce lidí a šlo o největší protesty od sametové revoluce. Krize nakonec vyústila ve Ficovu rezignaci v roce 2018.

V opozici Fico pokračoval v agresivní protizápadní a protiliberální rétorice. Po vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 se také výrazně stavěl proti podpoře Ukrajiny i přerušování obchodních a diplomatických styků s Ruskem. To mu vyneslo v roce 2023 velký politický comeback, když v zářijových parlamentních volbách zvítězil.

[chooze:article;value:547867]

Po svém opětovném nastoupení do funkce schválila Ficova vláda řadu kontroverzních kroků. Mezi ně patřilo například zastavení vojenské pomoci pro Ukrajinu, zákaz dovozu potravin z Ukrajiny nebo zrušení Úřadu speciální prokuratury, který dohlížel na vyšetřování korupčních kauz z období dřívějších Ficových vlád.

Mezi poslední zásadní kroky Ficovy čtvrté vlády patří také snaha o omezení veřejnoprávního média Rozhlas a televize Slovenska (RTVS). Podle vlády je totiž RTVS neobjektivní. Kritici však upozorňují na spory Fica se slovenskými médii a tvrdí, že se tak vláda pouze snaží ta veřejnoprávní proměnit na státní, nad nimiž by měla větší kontrolu.

Slovenská prezidentka se vyjádřila k atentátu na premiéra Fica:

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.