Pro členské státy NATO se krátí čas na vybudování silné obrany, která by mohla odrazit ruský útok, varoval v rozhovoru pro noviny Dagbladet norský armádní generál Eirik Kristoffersen.
"Nevíme, čeho bude Rusko schopné za tři roky. Musíme připravit silnou národní obranu, která bude schopná obstát v nejistém a nepředvídatelném světě," řekl.
Po téměř dvou letech trvání války na Ukrajině je podle něj jasně vidět, že ruský režim přešel na takzvanou válečnou ekonomiku. Stav, kdy se velká část hospodářství celé země orientuje na produkci zbraní a munice, Rusku totiž umožňuje zbrojit daleko rychleji, než si NATO před vypuknutím konfliktu v únoru 2022 myslelo. Alarmující je podle něj také posilování vojenské spolupráce s Íránem a Severní Koreou, cituje jeho slova agentura ERR.
[chooze:article;value:535392]
Čím déle konflikt na Ukrajině trvá, tím víc dle Kristoffersena čelí země NATO zásadnímu dilematu. Poukázal totiž na to, že když vlády posílají vojenskou pomoc Ukrajině a zároveň neinvestují do obrany, tak se sklady zbraní pro vlastní obranu rychle vyprazdňují. "I když to říkám takhle, je pořád zásadní podporovat Ukrajinu tak, že jim poskytneme všechny zbraně, které potřebují, dokud to bude nutné. A vypadá to, že to ještě nějakou dobu bude," zmínil.
"Příležitost pořádně se připravit a vyzbrojit bude trvat maximálně další tři roky. Teď tedy musíme investovat víc do obrany," vyzývá armádní generál.
Norsko, které je sice v NATO, ale není členem Evropské unie, by podle něj mělo hlavně posílit vzdušnou obranu a zvýšit výrobu potřebné munice. Před ruskou hrozbou v Pobaltí a Skandinávii minulý týden varoval i švédský náčelník generálního štábu Micael Bydén, estonská premiérka Kaja Kallasová a německý ministr obrany Boris Pistorius.
Pobaltské země staví na hranicích s Ruskem obrannou linii, bojí se války (1/2024):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.