Mírná zima a nadprůměrné teploty. To zatím naznačují sezónní výhledy počasí pro střední Evropu. "Více srážek, než je obvyklé, by měl přinést listopad – s výjimkou hor to ale bude o dešti," informovala meteoroložka Dagmar Honsová. Nadprůměrné teploty pak způsobí také oblevy.
Letošní zima tak podle Honsové zapadá do období klimatické změny, kdy se průměrné měsíční teploty neustále zvyšují. "Jedním z možných přispěvatelů ke skleníkovým plynům může být i obrovské množství vodní páry, které se do ovzduší dostalo po výbuchu podmořské sopky Tonga v polovině ledna 2022," řekla Honsová.
Zimu v Česku ovlivňuje spousta faktorů. "Jsme uprostřed Evropy a tady nás to ovlivňuje podle toho, odkud počasí přichází. Může přijít od jihu, severu, východu, západu. Každá ta strana má jiné podmínky, jiný vliv. Když je východní vítr, přináší mrazivé počasí, západní vítr v zimě přináší o něco teplejší počasí. Počasí je mix všeho a je komplikované proto říct, který vítr bude tuto zimu převažovat," vysvětlil meteorolog Petr Dvořák.
[chooze:article;value:528632]
Vliv El Niña
Mezi jevy, které v některých částech světa ovlivňují počasí, patří i často vzpomínané El Niño. "Česko je od Tichého oceánu přece jen daleko a jeho vliv na počasí u nás není průkazný," uvedla Honsová. V letech 1997/98, 2006/07, 2015/16 měly velké části Evropy během rekordního El Niña velmi mírnou zimu.
Podle meteorologa Petra Dvořáka ale jev El Niño přece jen má nějaký vliv i na počasí u nás. "Všechno souvisí se vším a žijeme na jedné planetě. Takže vlivy, které se odehrávají v Tichomoří, se rozšiřují do větších zeměpisných šířek od rovníku. Významně ovlivní podnebí například Aljašky," uvedl Dvořák.
Ovlivněn je tím podle Dvořáka jet stream neboli tryskové proudění. "Ta proudnice je v oblasti Aljašky více zvlněná a pak ta vlna udělá takový druhý překmit směrem do vnitrozemí severní Ameriky," vysvětlil Dvořák s tím, že právě to poté ovlivňuje počasí v Americe, kdy na severozápadu, středozápadu a severu Ameriky jsou studenější zimy a na jihovýchodě je tepleji.
[chooze:article;value:528869]
"Tahle vlna, která tohle tam způsobuje, tak se šíří dál, protože ten jet stream má západovýchodní směr proudění. To znamená, že přenáší určité vlastnosti počasí přes Atlantický oceán až k Evropě. Pochopitelně je už pak daleko slabší," pokračoval Dvořák.
Proudění má pak vliv i v Evropě. "Což ovlivní především severní a západní Evropu, ale přece jenom my do té západní Evropy nemáme až tak daleko. Takže určitým způsobem ovlivňuje počasí u nás také," dovysvětlil Dvořák význam El Niña pro počasí ve střední Evropě. Určitou vazbu by pak s jevem mohly podle meteorologa mít i nadprůměrně teplé září a říjen.
Polární vír a Golfský proud
Zimní počasí u nás může podle Honsové ovlivnit také polární vír. Ten během zimního období slábne kvůli nárůstu teploty a tlaku ve stratosféře. "Jedná se o náhlé stratosférické oteplování a vést může až ke kolapsu polárního víru a uvolnění studeného arktického vzduchu do Evropy. Silný polární vír obvykle znamená silnou polární cirkulaci. Ta uzamkne chladnější vzduch do polárních oblastí, což vytváří mírnější zimní podmínky," vysvětlila Honsová.
Narušení polárního víru jsme mohli v loňské zimě sledovat i v Česku. "Vzniklo tam stratosférické oteplení v oblasti Labradoru a Grónska, v důsledku bylo právě severní proudění v oblasti severního Atlantiku tam, kde normálně bývá teplejší západní proudění, tentokrát bylo severní a to propadalo právě až do severní Evropy nebo do Evropy obecně. Ve finále v době, kdy už jsme očekávali jaro, tak pořád byla velká zima. Ještě v podstatě červen byl takový chladnější a hodně oblačný," uvedl Dvořák s tím, že to byl právě důsledek narušení polárního víru.
[chooze:article;value:528537]
Na zimní počasí u nás má také velký vliv Golfský proud. "V zimě vlastně otepluje Atlantický oceán ve středních i vysokých zeměpisných šířkách, tedy přesně to, co je západní od Evropy, co omývá evropské břehy. Díky Golfskému proudu vlastně vzduch, který vzniká nad Atlantikem, k nám přináší větrnou, teplou a oblačnou zimu. Kdyby nebyl Golfský proud, tak tu budou mrazy jako na podobných zeměpisných šířkách v Kanadě," vysvětlil Dvořák.
Odkud přichází vítr, pak ovlivňuje počasí u nás. "Když se změní cirkulace a začne foukat vítr směrem od východu kontinentu, tam, kde je v zimě podstatně chladněji, tak ta zima se pak přenáší i sem k nám," doplnil meteorolog.
[chooze:article;value:528617]
Letošní zima by ale dle dosavadních výhledů měla být mírná. Podle vědců z programu Copernicus bude rok 2023 nejteplejším rokem v historii měření teploty. Z dat vyplynulo, že minulý měsíc byl celosvětově nejteplejším říjnem v historii, přičemž teploty byly o 1,7 °C vyšší, než se předpokládalo během průměrného října na konci 19. století.
Data z programu Copernicus také ukázala, že průměrná globální průměrná teplota v období od ledna do října 2023 byla nejvyšší v historii. Desetiměsíční průměr roku 2016 překonala o 0,1 °C, doposud to byl držitel rekordu pro nejteplejší rok.
Jak zabavit děti v sychravém počasí? Stačí pár barevných listů ze stromů:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.