Erdogan po znovuzvolení odkryl karty. Jeho plány Evropu příliš nepotěší

Dlouholetý prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan poodhalil, jakým směrem bude chtít směřovat zahraniční politiku Turecka v dalších letech. Turecko na středeční návštěvě kulturně i politicky blízkého Ázerbájdžánu představil jako velmoc na pomezí mezi Evropou a Asií.

"Jak Turecko, tak Ázerbájdžán těží ze své strategické pozice mezi Východem a Západem. V souladu s naším bratrstvím se naše spolupráce ve všech oblastech, včetně obchodu, energetiky, obranného průmyslu a dopravy, dále prohlubují," citoval jej deník Daily Sabah. "Toto století, turecké století, by mělo patřit všem turkickým národům," dodal.

Erdogan také prozradil, jak vidí další vývoj složitých jednání se Švédskem o vstupu severské země do NATO. "To, že Švédsko touží po vstupu do NATO, neznamená, že tyto tužby splníme. Nejdřív musí splnit, co slíbili," vzkázal podle Anadolu Agency na tiskové konferenci. Odkazoval přitom na turecké požadavky, aby Švédsko zakročilo proti podporovatelům Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Turecko (ale také EU a USA) považuje za teroristickou organizaci.

[chooze:article;value:508190]

"Nesmíme zapomínat na to, že NATO má své úkoly i v boji proti terorismu. Takže to, že se blíží summit NATO ve Vilniusu, neznamená, že vylijeme dítě i s vaničkou a Švédsku všechno odkýváme," vysvětloval svoji pozici.

V úterý, ještě před Ázerbájdžánem, navštívil Erdogan také Severní Kypr, kde Turci po invazi v sedmdesátých letech vytvořili mezinárodně neuznanou Severokyperskou tureckou republiku. Její existence je přitom dlouhodobým jablkem sváru mezi Tureckem na jedné straně a Kyprem a Řeckem na straně druhé. Vyzval přitom po uznání tohoto státu. "Spravedlivé požadavky tureckých Kypřanů jsou jasné a jednoznačné," nechal se podle webu Euronews slyšet.

Podle odbornice na tureckou politiku z Asociace pro mezinárodní otázky Karolíny Lahučké je ale potřeba brát Erdoganova vyjádření s rezervou. "Podobná prohlášení má při podobných příležitostech už řadu let. Je potřeba rozlišovat mezi Erdoganovou rétorikou a reálnou politikou. Je tam často velmi zásadní rozdíl," vysvětlila pro TN.cz.

[chooze:article;value:506707]

"Turecká zahraniční politika je komplexní, Erdogan je velmi pragmatický a racionální, i když se to tak občas v některých mediálních střípcích nejeví, a hlavní zájem Turecka je skutečně Turecko," tvrdí dále Lahučká.

Švédsko se podle ní členství v NATO nakonec dočká, bude to ale trvat. "Nelze čekat, že to bude teď v létě. Možná se to povede do konce roku, záleží na okolnostech. Turci díky zkušenosti s Řeckem vědí, že v okamžiku, kdy Švédsko do NATO vstoupí, se z něj stane partner a řešení sporů bude obtížnější," myslí si.

"Švédsko nyní skutečně ukazuje konkrétní kroky, aby Turecku ukázalo, že společný boj s terorismem bere vážně. Zásadní bude, aby Erdogan mohl veřejně prezentovat výsledek jednání jako vítězství Turecka," popsala Lahučká současnou situaci.

[chooze:article;value:502382]

Naopak v postoji k Rusku a Ukrajině se podle ní mnoho měnit nebude. "Turecko má dlouhodobou tradici zahraniční politiky vyvažování, což znamená, že dobře umí dělat politiku na vícero stran s kalkulací plusů a mínusů a dohlížení scénářů, čeho se kde dá dosáhnout a kde je za to možnost ustoupit," myslí si.

"Jsou tam jasně dané proměnné založené na historii, dalších mocenských zájmech a vazbách. Není důvod, proč by měl Erdogan nyní volit jinou taktiku. Turecko nadále bude chtít hrát roli mediátora konfliktu a posilovat tím svou regionální velmocenskou pozici, proto bude pokračovat v politice, která mu už rok funguje," doplnila.

Erdogan obhájil mandát v květnových prezidentských volbách. Podle bývalého velvyslance se Turecko Západu ještě více vzdálí:

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.