Podle Závady už islandští vulkanologové počítají s tím, že se může magma k povrchu připlížit v řádech dnů či týdnů. "Je tam vidět deformace na povrchu země, jsou tam různé trhliny přímo ve městě Grindavík. A samozřejmě jsou tam i nějaké náznaky vstupujících sopečných plynů, které označují to, že to magma je blízko povrchu," řekl Závada.
"Pokud máme mluvit o další erupci, jak to předpokládají vulkanologové na místě, tak ji očekávají v blízkosti nebo přímo v tom městě, které je postižené povrchovými projevy deformace, která samozřejmě nějakým způsobem odráží ten tektonický stav dané oblasti," dodal Závada.
Grindavík na Islandu:
Připomněl, že místo se nachází ve středoocéanském hřbetu nebo ve zlomové zóně, která je pokračováním tohoto hřbetu. Tam pak roztahuje zemská kůra v řádu dvou centimetrů za rok. "Takže je to aktivní oblast a ta láva tady vyvěrá vždycky na trošku jiném místě. Nevidíme nějaký velký projev této sopky, že by se budovala na povrchu. Ještě ji nevidíme, ale můžeme očekávat, že ta láva se vyřine na povrch, ale nevíme kde," upozornil Závada.
A jaké jsou hlavní faktory ovlivňující erupce sopek na Islandu? "Hlavním ukazatelem je zemětřesná činnost. Za poslední dva týdny tam vědci naměřili tisíce zemětřesení, každý den asi tisíce zemětřesení. Další samozřejmě projev jsou sopečné plyny. Mají tam instalované přístroje, které měří obsah oxidu siřičitého v ovzduší. A další nástroj, který používají, jsou satelitní měření deformace povrchu. To tam můžou měřit velmi přesně v řádech centimetrů za den," vyjmenoval Závada.
[chooze:article;value:529736]
Pro obyvatele Grindavíků jsou to těžké časy. "Místní jsou velmi dobře informováni úřady i islandskou meteorologickou službou, která má na starosti i varování před těmito sopečnými událostmi. Takže celé město bylo evakuováno, lidé byli vyzváni v minulých dnech, aby si vzali ty nejnudnější věci, takže tam byli vpuštěni do těch domů na krátkou chvilku. Nevědí, kdy celá ta věc skončí a kdy k té erupci dojde a jestli k ní vůbec dojde," uvedl Závada.
Ovlivnit erupce není možné. Jak říká Závada, sopky a jejich aktivitu je nutné pozorovat a studovat, aby se daly nepříznivé následky vulkanické činnosti co nejlépe předvídat a chránit se před nimi. "Slyšel jsem o nějakém projektu, kde se snažili chladit magmatický krb sopky tím, že by tam vrty pouštěli vodu a tím by ovlivnili teplo nebo činnost magmatického krbu v podzemí. Ale zdá se mi, že to jsou v podstatě pohádky, když si uvědomím, jak ohromné objemové množství lávy magmatu je pod povrchem. A my vlastně ani nevíme, kde se hromadí. To magma v oblasti, která je takto intenzivně rozpukána, efektivně migruje z místa na místo," shrnul Závada.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.