"Evropa čelí vážné krizi veřejného zdraví," tvrdí vědci, kteří sestavili dlouhodobou analýzu znečištění vzduchu pro britský deník Guardian. Ta měřila množství mikročástic PM2.5 v ovzduší, které jsou škodlivé pro lidské tělo. Z výzkumu pod vedením profesora environmentální epidemiologie Roela Vermeulena pak vznikla detailní interaktivní mapa Evropy s opravdu špatnými výsledky.
Odborníci měli analyzovat podrobné satelitní snímky a jednotlivá měření z více než 1 400 pozemních monitorovacích stanic. "Přes 98 % evropské populace žije v oblastech s vysokým znečištěním," píše se ve zprávě. Suverénně nejhůř dopadla celá východní Evropa a obzvlášť špatné výsledky se promítají i na území Česka. Hlavním zdrojem těchto zplodin je doprava, průmysl, vytápění domácností a výroba v zemědělství.
Pro oko neviditelné polétavé prachové částice o velikosti několika mikrometrů vznikají hlavně spalováním fosilních paliv a ve větších koncentracích se snadno můžou dostat do plic a oběhového systému. Podle limitů WHO by pro zdravý organismus neměla překročit jejich roční průměrná koncentrace pět mikrogramů na jeden metr krychlový. Na celém světě kvůli tomu předčasně zemře 4,2 milionu lidí, cituje odhady WHO indická televize NDTV.
[chooze:article;value:501264]
Znečištění podle výzkumu vůbec nejvíc dopadá na zdraví nejchudší části společnosti a v Evropě má podle Guardianu na svědomí takové znečištění vzduchu okolo 400 tisíc lidských životů ročně. "Zcela jasně vidíme, že všichni v Evropě dýchají nezdravý vzduch," doplnil Vermeulen. Dvě třetiny Evropanů podle něj celkově žijí v oblastech, kde je počet mikročástic ve vzduchu víc než dvojnásobně vyšší, než jaký doporučují směrnice.
Alarmující závěry vyplývají z mapy i pro Českou republiku. Limity znečištění mikročásticemi totiž podle datové mapy překračuje s výjimkou části Šumavy prakticky celé území republiky. V Praze a Brně převyšuje objem mikročástic maximum doporučených limitů WHO dvakrát. Dokonce až čtyřnásobně víc nebezpečných částic ve vzduchu ale v průběhu let stanice naměřily stanice u Olomouce, Ostravy a Ústí nad Labem.
Český enviromentální epidemiolog z Masarykovy univerzity Ondřej Mikeš však upozorňuje na to, že v mapě odborníci zprůměrovali roční koncentrace v letech 2000 až 2019, a nejde tak vidět historicky zlepšující se kvalitu vzduchu. "Byť souhlasím, že je ovzduší znečištěné a je zcela správné se snažit zlepšit jeho kvalitu, tak se například vždy dívám zpět do historie. Oproti devadesátým letům je třeba v Brně asi 17krát nižší koncentrace oxidu siřičitého a čtyřiapůlkrát nižší obsah celkových prachových částic," sdělil pro TN.cz
[chooze:article;value:506405]
Mapa znečištění se totiž vztahuje k návrhům WHO z roku 2021, které by měla v budoucnu používat Evropská unie. Minulý týden europoslanci schválili usnesení, že sedmadvacítka se právě touto hranicí, kterou nyní všechny členské státy překračují, bude závazně řídit od roku 2035. Maximální hodnota koncentrace mikročástic by se měla z nynějších dvaceti mikrogramů na jeden metr krychlový změnit na maximálně pět.
Hlavním důvodem i tak stále vysokého znečištění vzduchu v Česku je však podle odborníka na životní prostředí hlavně používání nekvalitních paliv v domácnostech a továrnách. "V některých oblastech k tomu přispívá také průmysl a doprava a někde také přeshraniční přenos, neboť znečištění ovzduší nerespektuje státní hranice," dodal Mikeš s odkazem na výjimečně špatné hodnoty, které jsou na mapě v Polsku.
[chooze:article;value:505112]
V tuzemsku měří index znečištění pravidelně Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). "Rok 2022 bude zařazen mezi roky s dobrou kvalitou ovzduší," hodnotila loni překvapivě pozitivně jejich zpráva o kvalitě ovzduší v Česku. "Výsledky modelu se v podstatě nerozcházejí s měřením ČHMÚ a dalších institucí, u map je však důsledně potřeba sledovat, jaká data zobrazují," vysvětlil Mikeš.
Vůbec nejhůř je na tom v Evropě podle interaktivní mapy Severní Makedonie. Státy jako Srbsko, Albánie, Polsko, Slovensko nebo právě Česko ale nejsou moc pozadu. Zvlášť špatně je na tom podle britských vědců také oblast severní Itálie. Naopak v celé Skandinávii, a zvlášť na Islandu, je vzduch relativně čistý.
Na globálním oteplování mají podíl i krávy, vypouštějí do ovzduší třetinu všech emisí metanu (07/2023):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.