Dalších 5,5 miliardy korun může česká kultura získat z evropských fondů v rámci Národního plánu obnovy. Ten má zmírnit dopady covidové krize a podpořit vznik kulturních center zejména v regionech. Například v Kralupech nad Vltavou vzniká díky 200milionové dotaci městské kulturní centrum v budově bývalého pivovaru.
"Součástí přestavby budovy pivovaru bude městská knihovna, dům dětí a mládeže, základní umělecká škola a městské muzeum," řekl mluvčí Kralup nad Vltavou Aleš Levý.
S novými projekty ale vzniká otázka jejich budoucího financování. "Národní plán obnovy za dva roky prakticky nebude, prostředky z něj nebudou. A musíme se bavit o tom, pakliže něco vznikne, z čeho se případně tyto aktivity nebo kreativní centra a podobně budou dál živit," poznamenal prezident Unie orchestrálních hudebníků Jiří Dokoupil.
[chooze:article;value:551733]
Nejvíc evropských peněz do kultury přináší projekt Kreativní Evropa. Do roku 2027 to mají být téměř 2,5 miliardy eur (asi 63 miliard korun). "Jdou i do České republiky na podporu filmové tvorby, festivalů, na mediální výchovu. Diváky musíme vychovávat a od malička je učit se orientovat v kultuře," uvedla europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).
"Zároveň se otevřely výzvy na podporu scénických umění, které byly velmi těžce postiženy koronavirem," dodala vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Magdalena Müllerová.
Pandemie totiž proměnila chování diváků. Prázdná kina a divadla se znovu zaplňují jen postupně. "Hned po covidové krizi přišla krize číslo dvě, kterou vůbec nikdo nečekal, a to byla ekonomická krize, kdy prostě lidi na kulturu nemají úplně peníze," podotkl Dokoupil.
Evropské peníze navíc podporují zejména mezinárodní projekty, a pro některé tvůrce tak zůstávají nedostupné. "My jako festival Finále, který se primárně soustředí na českou audiovizi, nemůžeme z evropských peněz čerpat," postěžoval si ředitel Filmového festivalu Finále Plzeň Petr Veruněk. Pro získání dotace by festival musel do programu alespoň z poloviny zařadit evropské filmy.
[chooze:article;value:542414]
Evropská unie ale nepodporuje kulturu pouze finančně. Od roku 1985 odborná porota propůjčuje jednomu nebo více evropským městům titul Evropské hlavní město kultury. Původně byla města volena na základě kulturní historie. Ale teď se v soutěži posuzuje současnost s vizemi do budoucna. Pro rok 2028 získaly titul mimo jiné i České Budějovice.
Soutěživost dokáže v lidech probudit neuvěřitelnou sílu, odhodlání a kreativitu. A právě v tom tkví podstata projektu Evropské hlavní město kultury. "Titul Evropské hlavní město kultury hostí každý rok v Evropě dvě až tři města. Před každým titulárním rokem probíhá národní soutěž o to, které to město bude ten titul hostit v dané zemi," řekla kreativní ředitelka České Budějovice – Evropské hlavní město kultury Anna Hořejší.
"O udělení toho titulu rozhodovala 12členná mezinárodní porota a rozhodovala se jednak na základě téhle stostránkové přihlášky a zároveň potom na základě prezentace na ministerstvu kultury. A na základě návštěvy města, která proběhla vlastně loni v červnu a zapojilo se do ní na 500 lidí," dodala Hořejší.
Komise zároveň zohledňuje například i dopravní infrastrukturu. Jde zkrátka o celkový dojem z prostředí. "Ono to často není znát a zdá se, že to s kulturou nesouvisí, ale ono to pak nakonec přivádí ten život," vysvětlil hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.