Evropské země si od Číny slibují velké investice. Mohou ale narazit

Francie, Srbsko a Maďarsko. Jediné tři země, které čínský prezident při cestě do Evropy navštívil. Maďarská média už od středy vysílala televizní pořad "Klasické citáty Si Ťin-pchinga", v němž čínský prezident cituje moudra čínských klasiků. S premiérem Viktorem Orbánem se setkal hned na letišti.

Zatímco většina zemí EU k Číně zaujímá opatrný přístup, podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa Maďarsko nevnímá Čínu jako riziko nebo hrozbu, ale spíše jako stát, se kterým lze díky spolupráci získat mnoho výhod. Podobná slova jsme před časem slyšeli třeba od Miloše Zemana.

"Tehdejší prezident Miloš Zeman říkal, že to nebudou pouze desítky, ale snad i stovky miliard. Nyní už vidíme, že to byla pouhá iluze. Podle všeho to vlastně donutilo zkoncentrovat tyto půjčky a investice do zemí, které jsou loajálnější ve vztahu k Pekingu," upozornil sinolog David Gardáš.

[chooze:article;value:554642]

V roce 2022 šlo do Maďarska přibližně 20 procent přímých zahraničních investic právě z Číny, a to hlavně díky výstavbě závodu na výrobu baterií. Maďarsko se tak stalo druhým největším výrobcem elektrických baterií v Evropě. V Srbsku jde zase o investice do těžkého průmyslu i technologií, jako je výroba vodíku. Nic ale není zadarmo.

"Maďarsko jde do jisté míry na ruku ČLR, mimo jiné tím, že v posledních letech prosadilo vetování některých rezolucí, které odsoudily lidská práva v Ujgrusku. Něco podobného jsme mohli zaznamenat například i během návštěvy Si Ťin-pchinga v Srbsku, kdy před několikadesetitisícovým davem Srbů prezident Vucic prohlásil, že Tchaj-wan je Čína," poznamenal Gardáš.

[chooze:article;value:554529]

Podle odborníků třeba v Maďarsku nebo Srbsku proběhla celá řada demonstrací kvůli ekologickým dopadům čínských investic. "A je otázka, jestli to například v případě Srbska nepovede k nějakému většímu zadlužení, které nebude ukočírovatelné z těch veřejných financí," míní Gardáš.

Například Černá Hora už kvůli výstavbě dálnice vedoucí do srbského Bělehradu Číně dluží částku, která se vyšplhala na více než 100 procent jejího ročního HDP. Analytici ale poukazují na to, že vinu nesou i příjemci půjček kvůli špatnému hospodaření.

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.