Jak se ubránit Rusku i bez případné pomoci jaderných zbraní Spojených států. Dlouho nepředstavitelnou otázku poprvé položil před spolkovými volbami pozdější vítěz Fridrich Merz. Odpověď mu nyní poskytl Emmanuel Macron.
"Pokud nám to umožní vytvořit evropskou sílu, jsem připraven otevřít otázku sdílení našich jaderných zbraní," řekl Macron.
Lídři ekonomicky nejsilnějších států Evropské unie tak reagují na změnu kormidla americké zahraniční politiky. Ta obranu Evropy už nepokládá za svou prioritu. "Ty obavy, že Spojené státy za té stávající administrativy nejsou spolehlivým partnerem, jsou zcela na místě," řekl bezpečnostní expert Michal Smetana.
[chooze:article;value:600490]
"Evropský jaderný deštník je stará otázka zasazená do nového kontextu a tím kontextem je prezident Trump," uvedl k situaci Steven Everts, ředitel Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti.
Starý kontinent zatím brání asi stovka amerických jaderných bomb, které jsou uložené na leteckých základnách v pěti evropských zemích. Jedna z nich je na belgické letecké základně Kleine Brogel na belgicko-nizozemských hranicích, kde mají Američané umístěno asi 20 jaderných pum.
Kromě Spojených států má v Evropě vlastní jaderné zbraně už jen Francie a Velká Británie. Jejich rozmístění v Evropě by ale mohlo být složité. "Francouzi mají dvě takzvané nohy svého jaderného arzenálu. Ta jedna noha je postavená na ponorkách s balistickými střelami, což není možné rozmístit v jiné zemi. Pak je ta druhá noha, to je ta letecká, v tomto případě je představitelné, že by část toho letectva byla rozmístěna na území jiného státu. V případě Británie se bavíme pouze o ponorkách," dodal Smetana.
Francie v současnosti disponuje asi třemi stovkami jaderných zbraní, Británie jich má kolem dvou set. Vladimir Putin jich ovládá až pět tisíc.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.