Trošku to připomíná maturitu – kandidát na eurokomisaře sedí před sálem zaplněným členy jednotlivých parlamentních výborů a odpovídá tři hodiny na jejich otázky. V úterý kandidáti přicházeli na slyšení s úsměvem a případnou nervozitu na sobě nedali znát.
Přitom právě souhlas od Evropského parlamentu je nezbytný k tomu, aby mohli do křesla eurokomisaře usednout. A europoslanci je nešetřili.
[chooze:article;value:574288]
"Slyšení proběhne ve čtyřech kolech. První se ptají koordinátoři politických skupin po pěti minutách – minuta na otázku a dvě minuty na odpověď kandidáta na komisaře s možností doplňující otázky. Ne déle než opět minutu a minutu na jakoukoli odpověď," vysvětlila poslankyně Evropského parlamentu Nela Riehlová (Volt/Německo).
Slyšení v úterý absolvovali čtyři kandidáti. Na Jozefa Síkelu (STAN) přijde řada ve středu. "Myslím si, že by měl projít bez problémů. Už z povahy toho, že vlastně to portfolio mezinárodního partnerství je víceméně bezproblémové, dívá se do zahraničí," poznamenal Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.
[chooze:article;value:577836]
Svoje tři hodiny už za sebou mají irský nominant na eurokomisaře pro demokracii a právní stát a bulharská kandidátka, která by měla mít v nové Evropské komisi na starosti výzkum a inovace. V úterý odpoledne pak před výbory předstoupí možný budoucí eurokomisař pro energetiku a bydlení z Dánska a možná budoucí eurokomisařka pro Středomoří z Chorvatska.
Nejvíce očí se ale upírá na večerní slyšení, kdy přijde řada na dva důležité úřady – eurokomisaře pro životní prostředí a pro migraci. První zmíněná pozice by měla připadnout Švédsku, druhá Rakousku.
[chooze:article;value:580207]
Na slyšení se vystřídají všichni kandidáti na eurokomisaře kromě už zvolené staronové předsedkyně Ursuly von der Leyenové. Jako poslední přijdou na řadu ti, kteří by měli zastávat funkce místopředsedů. Hned o několika jménech se ale spekuluje, že grilováním neprojdou. Největší otazníky prý visí nad nominanty Malty, Belgie, Španělska nebo Maďarska.
"Jde o konflikt mezi frakcemi, to není konflikt žádný jiný. To znamená, že určitě budou chtít socialisti vyřadit někoho liberálům a liberálové patriotům a tak. A určitě se stane, že někdo bude označen za nepřijatelného. To se tak děje," domnívá se bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda.
V kuloárech se přitom ovšem šušká, že parlament nakonec dá zelenou všem. A to proto, aby europoslanci neoddalovali už tak pozdní termín, kdy se nová Komise dá do práce.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.