"Setkání hlav státu Visegrádské skupiny je vlastně taková formální, trochu možná zdvořilostní záležitost, kdy symbolicky ukazují, že visegrádská spolupráce existuje a pokračuje," uvedl Hanáček.
Podle něj je důležitá spolupráce vlád zemí skupiny, nebo minimálně vzájemná komunikace a snaha sladit stanoviska: "Ať se to týká postoje k Ukrajině, ať se to týká postoje k dění na Blízkém východě, ať se to týká samozřejmě některých ekonomických otázek a samozřejmě výzev, kterým čelí celá Evropa, tedy energetická krize a budoucnost zelené energetiky a ekonomiky".
Setkání také dává podle Hanáčka možnost prezidentům sdělit stanoviska k těmto tématům. "Mohou se i snažit hledat společné cesty v té rovině, kdy se vlády vzájemně neshodují, nebo kde ta vzájemná spolupráce nebo shoda v poslední době nebyla příliš velká."
Ve Visegrádské čtyřce jsou ale i určitá sporná témata. Zatímco Polsko i Česko patří od počátku války na Ukrajině mezi hlavní zastánce v pomoci Kyjevu, tak třeba Maďarsko odmítlo, aby přes jeho území směřovaly zbraně na pomoc napadené zemi.
"Tento rozpor je asi úplně nejdůležitější a tam bych řekl, že tam visegrádská spolupráce asi nejvíce uvázla na mrtvém bodě. Nejenom za posledního půl roku, ale už delší dobou v souvislosti s tématem vztahu k Rusku a ruských zájmů ve střední Evropě, třeba co se týče jaderné energetiky a tak dále. Postoj Polska a Maďarska zejména byly vzájemně naprosto nekompatibilní už řadu let zpátky," okomentoval Hanáček.
[chooze:article;value:530204]
Naopak v jiných tématech mají státy k sobě blízko. "Týká se to třeba určité rezervovanosti vůči právě zelené politice Evropské unie. Polsko si dojednalo výjimku z dekarbonizačních opatření, která se týkají ukončení těžby uhlí, respektive odkladu až na rok 2049. Tam pozice Polska a Maďarska, ale v určité míře i České republiky a Slovenska, byla podobná. A samozřejmě otázek týkajících se třeba energetiky a dalších oblastí ekonomiky vzájemného obchodu může být více," srovnal Hanáček.
Podle Hanáčka má spolupráce v rámci skupiny smysl: "Ta spolupráce se nezrodila jenom na bázi nějakých dílčích parciálních zájmů, třeba před 30 lety s ekonomickou transformací, respektive integrací těchto států do euroatlantických struktur, ale je to prostě určitý projekt, který má regionální význam a který je spjat i s geopolitickými zájmy těchto států nebo tohoto regionu. Určitě by měl pokračovat a představitelé vlád a samozřejmě i hlavy států všech čtyř zemí by se měly nějakým způsobem snažit sladit ty pozice tak, aby nacházely společné zájmy."
Bezprostřední očekávání je ovšem podle Hanáčka takové, že vzhledem k postoji maďarské i nové slovenské vlády pod vedením Roberta Fica bude trochu odchylné v některých důležitých geopolitických otázkách oproti postoji Polska a Česka.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.