V červnu se inflace dostala poprvé od začátku letošního roku pod 10 % a stále klesá. Její vývoj by se ale brzy mohl zase zhoršit. "Tažení centrálních bank v utahování monetárních politik se míjí požadovaným účinkem a ekonomiky jsou příliš rozpálené. Inflace se může vrátit," uvedl analytik společnosti BH Securities a. s. Timur Barotov.
Pocítit bychom to mohli ještě letos. "K určitému navýšení inflace by mohlo docházet vlivem statistických efektů, kdy na konci loňského roku se používal úsporný tarif, který snížil inflaci. Nicméně ta nižší srovnávací základna bude navyšovat inflaci ke konci letošního roku," vysvětlil TN.cz ekonom Štěpán Křeček.
[chooze:article;value:520760]
"Rizika pro to, že se nenaplní pozitivní a očekávaný scénář, budou. Mluvíme primárně o geopolitickém napětí, případně o dalších problémech v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, které za startem inflace stály během covidu-19 a po prvních vlnách, což umocnila ruská agrese na Ukrajině," přidal se ekonom Pavel Peterka.
"Úplně nějaká zásadní druhá vlna nehrozí. Budeme srovnávat s poměrně vysokou srovnávací hladinou, která byla v minulém roce," myslí si ekonom Jan Černohorský.
Podle odborníků hraje v případě další vlny inflace problém nízká míra nezaměstnanosti. Právě ta totiž může tlačit na zvyšování mezd pracovníků a následně vyvolat pocit u obchodníků, že mohou ceny navyšovat.
Průměrná mzda v Česku přitom aktuálně ve druhém čtvrtletí letošního roku v reálném vyjádření znovu meziročně klesla o 3,1 %. Osekala ji právě zejména inflace.
"Reálná mzda klesla posedmé za sebou. Ve 2. čtvrtletí 2023 vzrostla sice nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců proti stejnému období minulého roku o 7,7 % na 43 193 korun, ale po započtení vlivu inflace se reálně snížila o 3,1 %," sdělila vedoucí oddělení statistiky práce Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jitka Erhartová.
[chooze:article;value:519639]
Ekonomové se však shodují, že se situace bude zlepšovat. "Od začátku příštího roku a již v jeho průběhu bychom se měli dostat na inflační cíl," má jasno Křeček.
"Základní prognóza pro Českou republiku počítá s poklesem inflace poblíž inflačního cíle České národní banky už na konci prvního čtvrtletí příštího roku. Hlavním důvodem je, jak se meziroční inflace počítá. Že se srovnává pohyb cen ke stejnému dni v daném měsíci s tím stejným dnem před rokem. Vzhledem k tomu, že už letos byly ceny tak vysoké, tak budou sloužit jako velmi vysoká srovnávací základna pro ceny v dalším roce," nastínil Peterka.
Boj s inflací
Obrovským problémem je dle ekonomů vysoký schodek státního rozpočtu. "Schodek je výsledkem veškerého chování vlády a ve chvíli, kdy je hluboce deficitní, tak to znamená, že se na dluh do ekonomiky dostávají peníze, které by tam neměly být. A tyto peníze tlačí na růst inflace. Je to proinflační záležitost. Aktuálně se daří schodek postupně snižovat. Postupně tak bude mít menší a menší proinflační efekt," přiblížil Křeček.
"Tam je to o výši schodku, ten je nadměrný. Tím pádem je to tlak na zvyšování inflace. Takže kroky vlády v boji s inflací jsou nedostatečné," poznamenal Černohorský.
[chooze:article;value:514138]
Původců inflace je celá řada. "Byl to primárně šok po covidovém období, zdražení plynu a dalších energetických komodit, které následovaly, začátek války na Ukrajině. V této oblasti se vláda snažila a snaží pomáhat skrze cenový strop, který je extrémně drahý a vede ke zadlužování Česka v době, kdy si vláda musí na tato opatření půjčovat v prostředí vysokých úrokových sazeb. Je náročnější to splácení než třeba před pěti či šesti lety, kdy ty úrokové sazby byly blízko nule," dodal Peterka.
Podle Peterky bude nyní záležet na tom, v jaké podobě se vládě podaří prosadit úsporná opatření v rámci konsolidačního balíčku. "Řada těch návrhů prošla výraznou změnou a rozpočet na příští rok se nyní plánuje s deficitem 252 miliard korun. Což je zhruba o nějakých 50 miliard méně, než to bylo pro ten letošní rok. Ta konsolidace má přinést desítky miliard," řekl.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.