Pan Svoboda je 99letý válečný veterán. 11. listopad je podle něj důležité si připomínat, a to nejen proto, že byla v tento den ukončena první světová válka, ale i kvůli hrdinům, kteří ve vojenských misích riskovali a riskují své životy.
"V 18 letech jsem nastoupil do Svobodovy armády, bojoval jsem tam a tam… To byly nejtěžší boje pro mě, kde zahynulo hodně kamarádů z mé roty. Tak to vzpomínám dost často. I když je 80 let po válce, tak na to člověk vzpomene, když ztratíte kamaráda. Takoví mladé lidi, kteří nezažili nic, jen válku," popsal Svoboda.
V České republice žije aktuálně přes 16 tisíc veteránů. Český občan se může veteránem stát ve chvíli, kdy sloužil jako voják v armádě nebo u bezpečnostního sboru a minimálně 90 dnů byl nepřetržitě na zahraniční misi. A to buď v místě ozbrojeného konfliktu, nebo tam, kde nebyla dobrá bezpečnostní situace. O osvědčení válečného veterána mohou žádat i ti, kteří byli déle než 360 dnů v ostatních zahraničních operacích.
[chooze:article;value:582873]
Vlčí mák je symbolem válečných veteránů už od konce první světové války. Červené květy v té době pokrývaly hroby padlých na zapadni frontě. Připnutím symbolického květu si lidé připomínají hrdinství vojáků a vzdávají jim úctu.
"Tím uctíváním veteránů dáváte respekt vojákům, oni to cítí, vnímají, protože ti vojáci jsou tady v konečném důsledkům pro vás," řekl šéf armádního generálního štábu Karel Řehka.
O veteránech se v Česku často mluví hlavně v souvislosti s druhou světovou válkou. Mezi veterány se ale řadí i podstatně mladší ročníky. V naprosté většině jde o účastníky novodobých zahraničních misí.
[chooze:article;value:564681]
Do dnešního dne česká armáda působila ve více než 30 zemích světa. Nasazení našich jednotek v zahraničních operacích probíhalo na základě mandátů OSN, EU nebo Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), ale hlavně pod velením NATO. A to ještě předtím, než se Česká republika v roce 1999 stala členem Severoatlantické aliance. Tady jsou některé z misí, operací a akcí, kde čeští vojáci za poslední tři dekády působili.
Afghánistán
V letech 2002 až 2021 se v zahraničních misích v Afghánistánu postupně vystřídalo 11 500 vojáků Armády České republiky, přičemž mnozí z nich zde sloužili opakovaně. Šlo o nejdelší operační nasazení příslušníků AČR v její novodobé historii.
Irák
Naši vojáci se v Iráku podílejí na různých misích už od roku 1991. V rámci války proti terorismu, kterou USA reagovaly na útoky z 11. září 2001, byla 20. března 2003 zahájena operace pod názvem Irácká svoboda, známá také jako válka v Iráku. Spojené státy oficiálně zařadily Česko do mezinárodní koalice.
Mali
Během desetiletého nasazení v Mali se v misi vystřídalo 1 500 českých vojáků. Evropská výcviková mise zde organizovala přes 430 kurzů pro malijské ozbrojené síly, na kterých čeští, francouzští a němečtí instruktoři cvičili místní jednotky. Celkem bylo díky těmto výcvikům připraveno více než 20 000 malijských vojáků k posílení stability a bezpečnosti v regionu.
V současnosti působí čeští vojáci v misích v Pobaltí, Kosovu, na Slovensku a v Polsku. Celkem tak naši vojáci od roku 1990 působili na třech světových kontinentech a bohužel tři desítky z nich přišly o život.
Podívejte se na celý díl pořadu Rozkaz zněl jasně!:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.