Víkendový útok Íránu na Izrael svět zaskočil svou rozsáhlostí. Při úderu, do kterého se kromě íránské vlády zapojily také Íránem podporované milice v Jemenu, Sýrii, Iráku a Libanonu, na Izrael letělo 170 dronů, 30 střel s plochou dráhou letu a 120 balistických střel.
Útok však šokoval nejen svým rozsahem, ale i složitostí. Hlavní překážkou totiž byla silná protivzdušná obrana Izraele skládající se hned z několika systémů. Tu chtěl Írán zahltit ohromným množstvím střel, aby alespoň nějaké pronikly skrz, vysvětlil Institut pro studium války (ISW).
Rozmanitost střel však představovala zásadní problém. Zatímco drony z Íránu na Izrael letěly přímou čarou i několik hodin, střely s plochou dráhou letu stejnou dráhu dokážou urazit za 12 minut. Írán proto útoky musel zkoordinovat tak, že i přes různorodost střel i rozdílné vzdálenosti odpališť dorazily všechny ve stejnou dobu. To se mu z větší části podařilo.
[chooze:article;value:550982]
Podobnou strategii používá Rusko s drony íránské výroby ve válce na Ukrajině, Írán tak měl konkrétní data užití této taktiky. Při běžném ostřelování dokáže ukrajinská protivzdušná obrana podle ISW zachytit přibližně 75 procent všech střel. Při masivním ostřelování to je jen 46 procent.
Íránský úder však zastínil doposud všechny ruské raketové útoky na Ukrajinu. Přesto však skončil neúspěchem, když Izraelci zneškodnili 99 procent všech střel i díky pomoci svých spojenců ze Západu, především amerických, britských a francouzských armád.
Velkou pomoc ale přinesly i sousední arabské státy, které část střel zasáhly. "Pomohlo fyzické sestřelování i ze strany států jako je Jordánsko nebo Saúdská Arábie. Tam bych ale úplně nehovořil o tom, že by chtěli Izraeli jakkoliv vojensky pomáhat, ale prostě proto, že přes jejich území prolétaly stovky raket a dronů. Hlavně tedy chránily své obyvatelstvo sestřelováním raket," řekl bezpečnostní expert Milan Mikulecký.
I přes sílu úderu tak byly škody minimální. Podle analýzy portálu CNN to však byl od začátku záměr Íránu. Obrovský útok měl vypadat co nejděsivěji, ale zároveň napáchat co nejmenší škody. Vystřelením raket ze svého území měl Írán chtít ukázat, že se nebojí se otevřeně postavit Izraeli a že se nemusí schovávat za milice, které sponzoruje. Avšak tím, že mezi Íránem a Izraelem leží zhruba tisícikilometrová vzdálenost, tedy přibližně stejná jako mezi Brnem a Kyjevem, dal Írán Izraeli několik hodin na přípravu obrany.
[chooze:article;value:551054]
Podle Mikuleckého se Írán chytl do pasti svých vlastních výhrůžek a varování, ze které se takto snažil vybruslit. "Kdyby nekřičel do světa, že Izrael potrestá po útoku na budovu v Damašku, mohl by tiše pokračovat v podpoře teroristických organizací. Takhle po všech svých prohlášeních musel udělat silný čin," vysvětlil Mikulecký.
Co však překvapením nebylo je raketový arzenál Íránu, který v posledních letech vyrábí množství munice, přičemž se specializuje na rakety a drony. Těmi zásobuje protiizraelské teroristické organizace na Blízkém východě, jako jsou například Húthíové. Stejně tak íránské drony hrají velkou roli ve válce na Ukrajině, kde je používá ruská armáda.
I po tak velkém útoku je proto dost dobře možné, že má zdroje na další úder. "Írán má násobně větší zásoby. Rozhodně to neznamená, že by měl nyní prázdné sklady a musel by začít vyrábět," poznamenal Mikulecký.
Íránský útok znepokojil světové lídry. Po zklidnění volá i Čína:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.