Žádný vojenský či teroristický útok nenechá Izrael bez odezvy. Poté, co se stal tečem úderu asi dvou stovek raket vyslaných teheránským režimem, hovoří představitelé Jeruzaléma, na něž se odkazuje web axios.com, o možné odvetě, jež by zahrnovala mimo jiné například poškození technologií pro těžbu ropy či jaderná zařízení. Ta například obohacují uran pro íránskou armádu. Obavy z možných dopadů pro Českou republiku a Evropu mírní v rozhovoru pro TN.cz jaderný fyzik z katedry jaderných reaktorů na ČVUT Ondřej Novák.
Jaká rizika obnáší případný izraelský úder na íránská jaderná zařízení?
Očekávám, že by terčem mohly být hlavně továrny, kde se obohacuje uran. Předpokládám však, že tyto objekty jsou postaveny tak, aby byly před případným útokem ochráněny.
[chooze:article;value:576476]
Izrael ale má ve svém arzenálu i rakety schopné ničit podzemní bunkry.
Otázkou však zůstává, jak hluboko pod zem mohou proniknout, jenže Jeruzalém nemusí nutně použít jen řízené střely. V minulosti už ke zničení centrifug sloužících pro obohacování uranu použil hackerský útok na počítače, které je ovládají. Těch událostí podobného druhu ale bylo mnoho. To by bylo opravdu na dlouhé povídání.
Mosad se dříve zaměřoval i na likvidaci íránských jaderných fyziků.
Ano, nyní však neočekávám, že se Izraelci zaměří na ně či na centrifugy. Mohou zacílit také na některá výzkumná zařízení, která jsou rozeseta po celém Íránu.
Pokud by ale opravdu vybuchlo třeba nějaké zařízení, kde se obohacuje uran, co by to znamenalo?
Tam se pracuje hlavně s přírodním uranem. Ty dopady by mohly být velmi podobné tomu, když někdo vybombarduje třeba haldu na Kladně. Jen lokálně by se tam tedy vyskytoval uranový prach. Ani rozptýlení již obohaceného jaderného prachu by nemělo nějak závažné dopady. Předpokládám, že ho tam mohou být pohromadě maximálně desítky kilogramů.
Pokud byste takovou situaci, která hypoteticky může nastat, měl porovnat třeba s černobylskou jadernou havárií, jaké by byly ty následky?
To se vůbec nedá srovnávat. Tak velké riziko opravdu nehrozí. V reaktoru atomové elektrárny vznikají štěpením izotopy, které mají na lidi mnohem závažnější dopady, zatímco když rozptýlíte jen uranový prach, tak se skoro nic neděje. Riziková jsou hlavně místa, kde už běží štěpná řetězová reakce, jinak je ten dosah téměř nulový. Navíc pří úderu na podzemní zařízení se ty objekty samy zasypou a zakonzervují. V Evropě se nějakých důsledků už bát nemusíme vůbec.
Jenže situace na Blízkém východě je natolik napjatá, že by teoreticky jedna ze stran konfliktu mohla sáhnout i po jaderných zbraních.
Ani v takovém případě bychom se nějakých následků pro Česko nemuseli obávat. Zvýšenou radiaci bychom naměřili ale jen díky tomu, že naše měřidla jsou opravdu citlivá.
Útok na Izrael zvednul cenu ropy. Trh se obává eskalace konfliktu, říká odborník:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.