Taterová ve vysílání popsala genezi vztahu Izraele a Íránu. "Musíme rozlišovat několik různých etap. Bezprostředně po roce 1948 byly vzájemné vztahy mezi Izraelem a Íránem paradoxně poměrně dobré. Nicméně toto období trvalo pouze do roku 1978, kdy v Íránu přišly události íránské revoluce, které svrhly stávající šáhův režim," řekla.
Za nového režimu se vše změnilo. "Jednak změnili úplně vnitřní uspořádání země a jednak změnili své postoje vůči Izraeli, kdy Izrael a jeho obyvatelé jsou nazýváni jako takzvaný malý Saturn. Za velkého Saturna jsou považovány Spojené státy americké. Od roku 1978 vidíme napětí, které se v některých momentech, jako třeba nyní, může přelít do otevřených bojů a do otevřených střetů," přiblížila.
[chooze:article;value:576476]
V době před loňským říjnovým útokem teroristů na Izrael se židovskému státu dařilo navazovat styky a zlepšovat vztahy s některými muslimskými zeměmi. To se Íránu příliš nelíbilo.
"Existuje tam celá řada rozporů. Zatímco vztahy mezi Izraelem a zeměmi, jako je Libanon nebo Sýrie, jako jsou některé ty palestinské skupiny, jsou dlouhodobě napjaté a špatné a celé to soupeření s Íránem jenom dotváří mozaiku těchto problematických vztahů, tak některé jiné země na Blízkém Východě, jako jsou třeba Saúdská Arábie, Jordánsko a Spojené arabské emiráty, jsou dlouhodobě vůči Íránu v opozici a díky tomu podporují Izrael," srovnala Taterová.
Ačkoliv ani s těmito zeměmi neměl Izrael dříve dobré vztahy, poslední dobou se to smazává. "A to se ukázalo třeba i během toho včerejšího útoku, kdy Izraeli s likvidací balistických raket Íránu nenapomáhaly jenom Spojené státy americké, ale třeba i sousední Saúdská Arábie," uvedla Taterová.
Jak historička upozornila, izraelská operace v Pásmu Gazy hraje Íránu do karet. "Země jako Írán to používají jako jasnou záminku, proč je třeba proti Izraeli bojovat a proč je třeba podporovat všechny skupiny, které proti Izraeli stojí. To není jediný převládající názor na celém Blízkém východě. Různé jiné státy, takzvaný konzervativní sluneční blok vedený Saúdskou Arábií, se na tyhle události dívají trochu jinak," sdělila.
[chooze:article;value:574871]
Poznamenala také, že v současnosti stejně jako v minulosti sloužila palestinská karta dost často pro úplně jiné účely a pro úplně jiné zájmy. "Írán se v tuhle chvíli zajímá o získání dominance na Blízkém východě jak vůči Saúdské Arábii, tak vůči Izraeli a v nějakém širším měřítku i vůči Spojeným státům americkým, vůči kterým se Írán dlouhodobě vymezuje, a státy jako Izrael nebo Saúdská Arábie považuje za blízké americké spojence," vysvětlila.
Po nočních útocích Íránu na Izrael se také mluví o tom, jakou bude mít podobu případná izraelská odpověď. "Jednou z možných odpovědí by byl izraelský protiútok, kdy by se jeho cílem mohly stát některé významné osobnosti íránského teokratického režimu, zejména jeho nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí. Dalšími možnostmi úderu by pak byla předpokládaná íránská jaderná zařízení, protože Írán je mnoho let podezírán mezinárodní komunitou z toho, že se snaží vybudovat vlastní jaderné zbraně," vyjmenovala.
Třetím strategickým místem podle Taterové pro možný izraelský útok na Írán by mohla být ropná pole. "Írán je v současnosti jeden z největších producentů ropy na světě a v okamžiku, kdyby ta jeho pole byla přímo poškozena, by to zároveň omezilo objem ropy i na světových trzích, takže bychom to pak pocítili na celém světě, včetně České republiky," dodala. Na celý rozhovor se podívejte pod titulkem článku.
Útok na Izrael zvednul cenu ropy. Trh se obává eskalace konfliktu, říká odborník:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.