[chooze:gallery;value:31556]
První republika a hospodářská krize
Spotřeba sledovaných potravin na osobu za první republiky měla povětšinou rostoucí tendenci, a to až zhruba do poloviny 30. let, kdy do Československa dorazila krize. Následoval pak znatelný pokles, například u cigaret, které byly tehdy uváděny mezi potravinami, to bylo za dva roky asi o 300 kusů na rok a osobu.
Velký propad byl u ovoce, kam se v té době počítaly jen hrušky a jablka. Mezi rokem 1934 a 1935 klesla jejich roční spotřeba asi o třetinu – z 23,9 kilogramu na osobu (kg/os) na 15,6 kg/os. Naopak třeba čaje a cukru si Čechoslováci dopřávali zhruba stejně, spotřeba vepřového také moc neklesala, zato u hovězího je znát propad asi o 1,5 kg/os, což je zhruba 10 procent.
Celková roční spotřeba masa, kam se počítalo hovězí a vepřové, za první republiky dosahovala 29,2 kg/os, spadla v roce 1936 téměř na úroveň poválečných let po první světové válce, a to na 25,39 kg/os. Více se ale v krizových letech jedly mořské ryby. V roce 1936 se jejich spotřeba vyšplhala na 1,5 kg/os z 1,08 kg/os v roce 1934.
V roce 1936 je patrný velký rozdíl mezi spotřebou masa v celém Československu a v českých zemích. Je to způsobeno tím, že spotřeba masa na Slovensku byla podstatně nižší než v českých zemích. U hovězího to bylo 15,2 kg/os oproti 6,1 kg/os a u vepřového 14,6 kg/os proti 8,6 kg/os.
| hovězí |
vepřové | ryby | rýže | ovoce | |
| 1927 (celé Československo) |
12,43 | 11,37 | 1,07* | 3,74 | 15,4** |
| 1936 (celé Československo) |
10,28 | 12,17 | 1,5* | 3,4 | 18,0** |
| 1936 (jen české země) |
15,2 | 14,6 | - | - | 46,5 |
| 1948 (jen české země) |
13,1 | 13,6 | - | - | 57,7 |
| 1983 (jen české země) |
28,6 | 42,7 | 2,3 | 3,5 | 70,5 |
| 1993 | 19,8 | 48,1 | 4,5 | 3,9 | 72,7 |
| 2003 | 11,5 | 41,5 | 5,3 | 5,0 | 76,2 |
| 2013 | 7,5 | 40,3 | 5,3 | 5,4 | 76,8 |
| 2021 | 9,4 | 44,6 | 5,6 | 8,2 | 90,6 |
| *jen mořské ryby **započítány jen jablka a hrušky zdroj: Historická statistická ročenka ČSSR/ČSÚ/TN.cz |
|||||
| káva (kg) |
čaj (kg) |
cigarety (ks) |
pivo (l) |
|
| 1927 (celé Československo) | 0,93 | 0,05 | 2035 | 67,9 |
| 1936 (celé Československo) |
0,75 | 0,03 | 2047 | 49,2 |
| 1936 (jen české země) | - | - | - | 64,8 |
| 1948 (jen české země) |
- | - | - | 76,2 |
| 1983 (jen české země) |
1,66 | 0,16 | - | 161,9 |
| 1993 | 2,2 | 0,3 | 1912 | 153,6 |
| 2003 | 2,3 | 0,2 | 2192 | 161,7 |
| 2013 | 1,86 | 0,2 | 1904 | 147 |
| 2021 | 2,4 | 0,2 | 1894* | 135,4 |
| *za rok 2020, údaje za 2021 nejsou k dispozici zdroj: Historická statistická ročenka ČSSR/ČSÚ/TN.cz |
||||
Totalitní Československo
Za totalitního Československa v českých zemích rostla u masa roční spotřeba hlavně vepřového. Zatímco v roce 1948 byla u obou druhů mas (hovězího a vepřového) zhruba stejná, do roku 1983 narostla u vepřového na více než trojnásobek, zatímco u hovězího jen na něco málo přes dvojnásobek.
Velký nárůst spotřeby je patrný i u piva. V roce 1983 se vyšplhala na 161,9 litru z poválečných 76,2 litru. Češi si dopřávali více i kávy a čaje, přičemž poměrně byl růst vyšší u čaje.
Zajímavostí je, že ačkoliv počet kuřáků klesá, počet vykouřených cigaret za rok na osobu se od první republiky příliš nemění, s výjimkou 50. a 60. let, kdy byl patrný výrazný pokles. Od začátku České republiky se roční spotřeba pohybuje mezi 1 664 až 2 354 ks/os, za první republiky to bylo 1 691 až 2 332 ks/os. V Česku je nicméně v posledních letech patrná tendence poklesu zájmu o tabák.
[chooze:article;value:501700]
Zlatá léta "masožravců"
Okolo roku 1970 byla na vrcholu spotřeba hovězího a vepřového masa. Češi ročně spořádali přes 70 kilogramů těchto mas, zatímco v současnosti je to kolem 55 kilogramů. Od té doby ale začal padat zájem o hovězí maso, a to ze skoro 30 kg/os na rok na současných méně než 10 kg/os za rok. Spotřeba vepřového klesla také, ale jen zhruba o deset procent. Celková spotřeba masa je ale v současnosti, započítáme-li do ní i drůbež a další druhy, jen o něco nižší než před 50 lety.
Češi ale jedí více ovoce. Zatímco mezi lety 1983 a 2013 poměr zkonzumovaného ovoce vzrostl na osobu a rok asi o nějakých 7 kilogramů, mezi lety 2013 a 2021 se zvýšil o 14 kilogramů. Velký skok je patrný také u rýže. Od roku 1927 do roku 1993 se držela spotřeba na podobných číslech, pak začala mírně růst. Nejvyšší nárůst je patrný mezi lety 2013 a 2021, kdy průměrný Čech snědl za rok skoro o tři kilogramy rýže více. Naopak třeba zájem o ryby se posledních skoro 20 let drží na podobných číslech.
[chooze:article;value:498725]
Současnost
"Mezi potraviny, kterých Češi zkonzumují v posledních letech více, patří těstoviny, bílé pečivo, rýže, luštěniny, drůbeží maso, sýry, tvaroh a další mléčné výrobky, jižní ovoce, rajčata, papriky, salátové okurky, saláty. Klesla naopak spotřeba hovězího masa, chleba, konzumního mléka, vajec, brambor, zelí, kapusty, květáku," shrnuly Marcela Mácová a Lea Klémová v časopisu Statistika & My v roce 2021.
Jak autorky poznamenávají, aktuální změny ve stravování a spotřebě Čechů jsou dány nejrůznějšími faktory: "Někdo zareagoval na doporučení odborníků na zdravou výživu (která v průběhu sledovaného období také doznala určitých změn), případně na nejrůznější módní trendy, pro jiné zas byla určující cenová hladina potravin a v neposlední řadě se měnila samotná nabídka daná jak objemem tuzemské produkce, tak importu potravin nebo surovin k jejich výrobě."
Údaje v článku pocházejí z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a z knihy Historická statistická ročenka ČSSR, kterou vydal Federální statistický úřad v roce 1985. Poslední aktuální data, která má ČSÚ ke spotřebě potravin, jsou za rok 2021. Až do roku 1936 se uváděly údaje za celé Československo, od roku 1936 jsou údaje vedené jednotlivě za české země a Slovensko.
Podívejte se na dubnovou reportáž TV Nova o poklesu cen potravin:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.