Štědrovečerní večeře našich předků vypadala úplně jinak, než na jakou jsme nyní zvyklí. Místo bramborového salátu a kapra na vánočním stole bychom našli večeři o devíti chodech, kde nesměl chybět například černý kuba z krup, česneku a hub nebo čočka, která nejenže všechny dobře zasytila, ale také byla symbolem pro bohatství, upozornila v tiskové zprávě společnost USHI.
Na svatého Tomáše (21. prosince) se tradičně také připravoval teplý zákusek zvaný muzika nebo tomáškový kompot. České hospodyňky tento dezert vařily ze sušeného ovoce, ořechů a koření a následně jej nechávaly odležet až do Vánoc. Nesměl chybět ani bochník chleba, který vnímali jako boží dar.
Klasické české vánoční cukroví bývalo suché, a to především z prostého důvodu, že vydrželo déle čerstvé. Naši předkové si pochutnávali na anýzových tyčinkách, fenyklových obloučcích, medových plackách, ale i na dodnes oblíbených perníčcích, které se k nám dostaly již ve 14. století a kvůli obsaženému pepři se jim říkalo peprníky.
[chooze:article;value:533006]
Ve druhé polovině 19. století se začalo na stolech objevovat škvarkové cukroví a v průběhu 20. století bychom nalezli dokonce už i plněné krémové pochoutky. Toto bylo samozřejmě výsadou bohatších domácností a na chudém venkově lidé zůstali u sušeného ovoce a ořechů.
Zvyk věnování darů pod stromeček se objevuje již ve středověku, obvykle se však na rozdíl od nadílky v současnosti jednalo spíše o malé drobnosti, zpravidla vlastnoručně vyrobené. Šlo například o šité panenky pro děti, nejrůznější dřevěné předměty nebo ručně dělané šperky.
Pod stromečkem byste také ale mohli narazit na lahev s vínem, sušené či kandované ovoce, například jablko, které mělo symbolizovat zdraví a dlouhověkost, nebo drobné sladkosti jako třeba ořechy, které byly příslibem moudrosti.
[chooze:article;value:532776]
Štědrý den byl odjakživa oblíbenou příležitostí pro nejrůznější rituály, jejichž hlavním cílem byla snaha o věštbu budoucnosti nebo zajištění hojnosti do nového roku. Spousta z těchto tradic se v rodinách dodržuje dodnes.
Asi nejznámější tradicí je krájení jablka napůl s přáním, že najdeme hvězdičku jako symbol dlouhého života. Aby hojnost a bohatství navštívila rodinný stůl, vkládala se rybí šupina pod talíř a do kapes. Jedna z méně známých tradic bylo například klepání na kurník. Svobodná dívka klepala střevícem na kurník, a pokud se jako první ozval kohout, brzy se dívka měla provdat. Po slavnostní večeři chodívali chlapci vysypat zbytky od jídla ke stromům hospodářství, aby v příštím roce dobře rodily.
Města utrácí miliony za adventní program. Vesnice si postačí s menším rozpočtem:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.