"Když se začalo odhalovat, co má všechno na svědomí, bylo to hrozné. Samozřejmě jsem se bál, jak se na mě místní lidé budou dívat, že si na mě budou všichni ukazovat prstem," popisuje Jaroslav Hojer pocity, které musel v 21 letech prožívat. "Kdybych to tušil, tak ho vlastnoručně zabiju. Třeba bych ušetřil několik životů."
Po poslední Hojerově oběti, jíž byla 51letá žena, se policistům podařilo zadržet podezřelého, který měl k případu neveřejné informace. Později z něj vypadlo, že se mu s tím svěřil známý v hospodě. Když pak 11. února 1982 zatýkali detektivové v nuselském sklenářství vysokého mladíka s protáhlou lebkou a klátivou chůzí, netušili, že se jim do rukou právě dostal jeden z nejběsnivějších sexuálních deviantů v tuzemské historii.
K vyšetřujícím policistům se Hojer, který měl IQ 88 a chodil do zvláštní školy, choval téměř jako ke kamarádům a měl k nim důvěru. "Svěřoval se mi se vším, i s věcmi, co neřekl ani obhájci," řekl po letech podle portálu Aha dnes již zesnulý bývalý šéf pražské mordparty Jiří Markovič.
[chooze:article;value:269132]
Při vyšetřování se Hojer doznal i k jedné z nejděsivějších vražd historie. Osmnáctiletou Ivanu M. si posledního ledna 1981 vyhlédl v tramvaji při jejím návratu z plesu zoologické zahrady. Dívku znásilnil a zavraždil jen pár desítek metrů od bytu jejích rodičů.
Po uškrcení jí zasadil na 40 ran nožem a odřezal prsa a genitálie. Ty si odvezl domů, nad odřezanými prsy onanoval a pak jedno snědl s hořčicí. Na otázku, proč původně kanibalismus zapíral, uvedl: "Nechtěl jsem říct pravdu, že jsem to sežral. Abyste se po mně nedívali jako po hladovým tygrovi." Ladislav Hojer byl popraven oběšením v létě 1986.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.