Kvůli korespondenční volbě rozjela opozice v Poslanecké sněmovně obstrukce. Do vysílání TN Live přijal pozvání politolog Jiří Pehe z New York University in Prague, aby situaci kolem zákona a jeho přijetí okomentoval.
Pehe říká, že jelikož má vláda pohodlnou většinu ve Sněmovně, tak nejde ani tak o to, zda bude či nebude zákon přijat, ale jakým způsobem bude schválen. "Jestli to třeba poskytne opozici nějaké argumenty pro to, aby se obrátila na Ústavní soud kvůli ohýbání jednacího řádu a podobným věcem," podotkl.
[chooze:article;value:538476]
Zástupné důvody
Formální důvody, proč opozice zákon nechce, jsou podle něj jen zástupné. "Opozice tvrdí, že volba takto nemůže být tajná, bezpečná nebo že se poruší některé další ústavní principy. Je jasné, že jsou to zástupné argumenty, protože korespondenční volba se uplatňuje ve všech ostatních zemích Evropské unie s výjimkou Francie, kde lidé mohou volit po internetu, a pak už tedy není přijatá pouze na Maltě, v České republice a Chorvatsku. Nikde ta volba samozřejmě ani tajnost, ani bezpečnost těch voličů neohrožuje," vyjmenoval.
Hlavní důvod, proč opozice zákon nechce, je kvůli preferencím, vysvětlil Pehe: "Opozice vidí z minulých výsledků, že lidé žijící v zahraničí hlasují až z 80 procent pro strany, které tvoří momentálně vládní koalici, tedy proti dvěma opozičním stranám. A oni vědí, že pokud by se zvýšil počet lidí, kteří hlasují v zahraničí, třeba na několik set tisíc, což je vlastně skoro jako počet voličů v jednom kraji, tak to může ty volební výsledky velmi zásadním způsobem ovlivnit."
V zahraničí je asi 600 tisíc Čechů s volebním právem. Kdyby volila jen polovina, je to 300 tisíc lidí. Pokud to srovnáme s posledními sněmovními volbami v roce 2021 podle údajů Českého statistického úřadu, méně než 300 tisíc platných hlasů bylo hned v šesti krajích – v Plzeňském, Karlovarském, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém a na Vysočině. Více než 400 tisíc platných hlasů bylo jen v Praze a ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji.
"Ve zkratce je to ten hlavní důvod, a kdyby ta situace byla opačná, kdyby z těch minulých voleb v zahraničí vycházelo to, že 60 % lidí volí ANO a 30 % lidí volí SPD, tak budou tyto dvě strany nejhorlivějšími zastánci korespondenční volby," dodal Pehe. Hnutí ANO přitom korespondenční volbu v minulosti podporovalo.
Pokud nyní chtějí Češi žijící v zahraničí volit, musí zamířit na nejbližší zastupitelský úřad, což v mnoha případech znamená i dlouhé a nákladné cestování.
[chooze:article;value:535611]
Problém v Rakousku
Pehe ale připomněl i relativně nedávný problém s korespondenčními hlasy v Rakousku: "Může nastat jediný technický problém, ten jsme viděli třeba v roce 2016 v rakouských prezidentských volbách, kdy volební komise začaly sčítat hlasy z korespondenční volby dříve, než měly. Pak se ta volba musela celá opakovat. To byl řekněme technický problém, ale jinak ta volba žádné velké problémy s sebou nenese."
Korespondenční hlasování by mělo být možné už ve sněmovních volbách v roce 2025. A to by podle politologa mohlo sloužit jako argument, pokud by se chtěla opozice obrátit na Ústavní soud.
[chooze:poll;value:fc9493f0e682b8ee307e69218b51bdb44c1cf24e]
Na celý rozhovor s Jiřím Pehe se můžete podívat zde:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.