Je nás málo, stěžuje si 700 europoslanců. Chtějí další křesla

Europoslanci si schválili rozšíření svých řad. V příštím roce jich má v Evropském parlamentu podle posledního návrhu přibýt 11. Poslanci to zdůvodňují demografickými změnami od voleb v roce 2019. Po volbách v červnu 2024 by jich tam tak mělo usednout 716, uvedl v tiskové zprávě přímo Europarlament.

Po dvou křeslech mají získat volení zástupci Španělska a Nizozemska, po jednom křesle pak získá Rakousko, Dánsko, Finsko, Slovensko, Irsko, Slovinsko a Lotyšsko.

"Jedná se o vyvážené řešení, které nejméně zasahuje do stávající rovnováhy v zastoupení občanů. Přidává pouze nejmenší počet křesel potřebných k dodržení přísného výkladu zásady sestupné poměrnosti vyplývající ze smluv, a to pouze v objektivně odůvodněných případech, aniž by pro některý stát došlo ke škrtům," okomentoval řešení rumunský europoslanec za křesťanské demokraty Loránt Vincze.

[chooze:article;value:509176]

To ale není všechno. Dalších 28 poslanců by podle návrhu schváleného Europarlamentem v květnu mělo přibýt v rámci speciálního celounijního volebního obvodu. Celkový počet europoslanců by pak vzrostl na 744. Tyto poslance budou moci lidé volit napříč Unií. Oba návrhy ale musí schválit ještě Evropská rada, tedy čelní představitelé vlád členských zemí.

Nárůst počtu poslanců přinese pravděpodobně zároveň nárůst nákladů. Spolu s poslanci totiž přibydou také jejich asistenti a další zaměstnanci. Počet zaměstnanců parlamentu roste takřka neustále. Podle materiálů, které redakce TN.cz získala od Evropské komise, se zvýšil mezi lety 2014 a 2021 z 9 074 na 10 357. Jediným rokem, kdy jejich počet klesl, byl rok 2020, kdy EU opustily Britové. Parlamentu tehdy ubylo 7 zaměstnanců.

[chooze:article;value:509219]

Další náklady pak přibudu také ve spojitosti s přesuny poslanců a jejich týmů. Europoslanci totiž zasedají jak v hlavním sídle parlamentu ve francouzském Štrasburku, tak v sídle Evropské komise v Bruselu. Podle studie z roku 2013 (kdy měl parlament 766 poslanců) stálo přesouvání poslanců a jejich týmů přes 100 milionů eur ročně, tedy asi 2,6 miliardy korun podle kurzu ČNB z července 2013. 

Ani koncem mandátu ale náklady na europoslance a jejich asistenty nekončí. Zaměstnanci evropských institucí mají totiž nárok na velmi štědré evropské důchody.

Počet poslanců a jejich rozdělení se posuzuje před každými evropskými volbami. Podle současných pravidel může mít parlament až 751 poslanců včetně předsedy, přičemž každý stát musí mít minimálně šest poslanců. Maximálně jich pak může mít 96. Česko nyní zastupuje 21 europoslanců, sousední Slovensko pak 14.

Hostem víkendového Napřímo byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN):

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.